Srpnová pranostika: Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
Srpen je vrchol roku. Na trhu je téměř všechno, co se u nás pěstuje, a zahrádkáři řeší opačný problém než v zimě – kam s tím. Rajčata, papriky, cukety, kukuřice, švestky, ostružiny, první dýně a letní jablka.
Zároveň je to poslední měsíc, kdy je čerstvé ovoce takto pestré. Od září se nabídka začne posouvat ke skladovatelným plodinám a od října k těm, které vydrží zimu.
Pranostika o kalných horách čte srpnovou mlhu jako předzvěst tuhé zimy. Přesnost je sporná, ale zvyk sledovat srpen kvůli zimě má logiku – tehdy se rozhoduje, kolik se stihne uskladnit.
Seznam srpnových potravin
Bílá ředkev
Hlávkové zelí
Brambory
Brokolice
Broskve
Brusinky
Celer
Cibule
Cuketa
Červená řepa
Česnek
Dýně
Fazolky
Feferonky
Fenykl
Hlávkový salát
Zelený hrášek
Hrušky
Jablka
Jahody
Kapusta
Kedluben
Kukuřice
Květák
Ledový salát
Lilek
Jablka
Mangold
Meloun
Meruňky
Mrkev
Nektarinky
Okurka
Ostružiny
Paprika
Pažitka
Pekingské zelí
Polníček
Pórek
Rajčata
Růžičková kapusta
Rybíz
Řapíkatý celer
Ředkvička
Řeřicha
Špenát
Švestky
Srpen je měsíc zavařování
Nejvíc práce dají rajčata. Protlak, passata i sušená rajčata mají oproti čerstvým jednu výhodu, která se často přehlíží: lykopen se z buněčných stěn uvolňuje až tepelnou úpravou a lépe se vstřebává s tukem. Zavařené rajče tedy není druhá volba.
Švestky se v srpnu hodí na povidla, která se tradičně vaří dlouhé hodiny bez cukru – zhoustnou vlastním. Pravou švestku poznáte podle toho, že se pecka snadno oddělí a dužnina drží tvar i po tepelné úpravě.
Kukuřici a fazolky je lepší mrazit než zavařovat, ale obojí musí projít krátkým blanšírováním. Bez něj ztratí barvu i strukturu. U fazolek navíc platí, že se nikdy nejedí syrové – obsahují lektin fasin, který se rozkládá až teplem.