Hlávkový salát obsahuje
- Karoten
- Vitamíny skupiny B, C, E
- Hořčík, Vápník, Draslík, Zinek
- Sodík, Fosfor, Jód, Kobalt, Měď
- Vlákninu
Vlastnosti hlávkového salátu
- je z drtivé většiny voda – ve stovce gramů je kolem 15 kilokalorií
- zasytí objemem, aniž by dodal energii, a přináší vlákninu přispívající k normální funkci střev
- obsahuje vitamin K, kyselinu listovou a betakaroten
- platí, že čím tmavší list, tím víc živin – vnější zelené listy jsou hodnotnější než bledé srdíčko
- mléčná šťáva, po níž má salát latinské jméno, obsahuje hořké látky; uspávající účinky, které se jí tradičně připisují, doloženy nejsou
Jak hlávkový salát vybrat a skladovat
Hlávka má být lehká, ale plná, s křehkými nezavadlými listy. Hnědnoucí okraje a slizká místa u košťálu znamenají, že salát leží delší dobu. Máslový salát má být na omak měkký a hedvábný, ne mokrý.
Salát vydrží nejdéle nemytý – zabalený do vlhké utěrky nebo v uzavřené nádobě proložený papírovou utěrkou vydrží v lednici tři až čtyři dny. Myjte ho až před podáváním a pořádně osušte, na mokrých listech zálivka nedrží a salát rychle vadne.
Hlávkový salát v kuchyni
Máslový salát má jemné listy, které unesou jen lehkou zálivku – klasická kombinace je smetana s octem a cukrem nebo prostý olej s citronem. Silné dresinky jeho chuť přebijí a vahou listy položí.
Listy netrhejte nožem, ale rukama: kovem naříznuté okraje rychleji hnědnou. Zálivku přidávejte až na stole. A že se salát dá jen jíst syrový, není pravda – větší listy poslouží jako obal na plněné závitky a vnější listy se dají použít do polévky.
Odkud hlávkový salát pochází
Salát setý pochází ze Středomoří a Přední Asie, kde vznikl z planého locika. Znali ho Egypťané, Řekové i Římané, ale jejich odrůdy byly spíš listové – hlávkující formy vznikly až v novověku.
Ve střední Evropě se hlávkový salát rozšířil v 16. a 17. století a stal se první zeleninou jarní zahrádky. Latinské jméno Lactuca odkazuje na mléčnou šťávu, kterou rostlina pouští z naříznutého stonku.
Čím hlávkový salát prospívá
Hlávkový salát je z drtivé většiny voda – ve stovce gramů je kolem 15 kilokalorií. Jeho hlavní předností je objem: zasytí, aniž by dodal energii, a přitom přinese vlákninu, která přispívá k normální funkci střev.
Z živin obsahuje vitamin K, kyselinu listovou a betakaroten. Platí přitom, že čím tmavší je list, tím víc živin obsahuje – vnější zelené listy jsou výživově hodnotnější než bledé vnitřní srdíčko.
Zdroje a další čtení
Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.
- Složení potraviny: FoodData Central (databáze ministerstva zemědělství USA)
- Znění účinků živin: Registr zdravotních tvrzení EU
- Odborné studie: Google Scholar – Lactuca sativa
- Knihy: Google Books – Lactuca sativa
