Lednová pranostika: Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
Leden je měsíc, kdy česká zahrada nedává nic a spíž rozhoduje o všem. Co je na stole, bylo sklizeno na podzim a od té doby leží ve sklepě, v písku nebo v sudu – kořenová zelenina, zelí, jablka pozdních odrůd. Právě proto je leden měsíc, kdy se pozná, jak dobře se uskladnilo.
Druhou polovinu jídelníčku tvoří to, co dozrává jinde: citrusy z jižní Evropy jsou v lednu na vrcholu sezóny a nejsou dovozovou nouzovkou, ale ovocem ve své nejlepší formě. Ke třetí skupině patří všechno, co si vypěstujete za pár dní na okenním parapetu – řeřicha naklíčí do týdne.
Pranostika o krtkovi vychází ze staré zkušenosti, že mírný leden bez promrzlé půdy zpravidla znamená pozdní a studené jaro. Zima se prostě jen odloží.
Seznam lednových potravin
Co v lednu dělat se zásobami
Uskladněnou zeleninu je potřeba jednou za čas přebrat. Stačí jedna hnijící bulva nebo naklíčená brambora, aby se kažení rozšířilo po celé bedně – etylen, který se přitom uvolňuje, urychlí stárnutí všeho okolo. Jablka proto skladujte odděleně od zeleniny, mrkev nikdy vedle nich.
Leden je také poslední rozumná chvíle na kysané zelí z podzimu. Čím déle leží, tím víc měkne a sílí jeho kyselost; do jídel, kde má zůstat křupavé, se hodí spíš mladší. Syrové zelí navíc obsahuje vitamin C, který se zahřátím nad zhruba padesát stupňů ztrácí – proto má smysl část nechat na salát.
Kdo má okno na jih, může v lednu začít s klíčky a bylinkami. Řeřicha na vlhké vatě je hotová za týden, pažitka a petrželka v květináči vydrží celou zimu.