Lilek – Sezónní potraviny

Lilek obsahuje

hořčík, železo, vápník, mangan a zinek
vitamín A
vitamíny skupiny B
pektiny

Vlastnosti lilku

má velmi málo energie – kolem 25 kilokalorií na sto gramů – a přes tři gramy vlákniny přispívající k normální funkci střev
problém bývá spíš olej, který dužnina při smažení nasaje, než lilek sám
fialová slupka obsahuje antokyany, především nasunin
obsahuje draslík podílející se na udržení normálního krevního tlaku a mangan
jako lilkovitá zelenina obsahuje malé množství solaninu, v běžných porcích zcela neškodné

Jak lilek vybrat a skladovat

Lilek má být těžký na svou velikost, s napjatou lesklou slupkou a svěže zeleným kalíškem. Matná, vrásčitá slupka a hnědnoucí kalíšek znamenají starý plod, který bude hořký a plný tvrdých semen. Menší lilky bývají jemnější než velké.

Chlad lilku nesvědčí – v lednici pod deseti stupni měkne a slupka se propadá. Nejlépe mu je při pokojové teplotě mimo přímé slunce, kde vydrží tři až čtyři dny. Neskladujte ho vedle jablek a rajčat.

Lilek v kuchyni

Lilek se chová jako houba – dužnina je plná vzduchových dutin a při smažení nasaje neuvěřitelné množství oleje. Pomůže osolit nakrájené plátky a nechat je půl hodiny odstát; pustí vodu, dutiny se zacelí a oleje pak vezme podstatně méně. Zároveň to odstraní případnou hořkost, i když moderní odrůdy už jsou hořkosti prakticky zbavené.

Nejlépe mu svědčí vysoké teploty: opečený na grilu, upečený vcelku do měkka nebo osmažený. Klasikou je ratatouille, moussaka, baba ganoush z upečené dužniny a plněný lilek. Snáší se s česnekem, rajčaty, olivovým olejem, tahini, jogurtem a se skořicí.

Odkud lilek pochází

Lilek vejcoplodý pochází z Indie a jihovýchodní Asie, kde se pěstuje přes dva tisíce let. Do Evropy ho přivezli Arabové přes Španělsko a Itálii ve středověku.

Původní odrůdy byly menší, bílé a vejčitého tvaru – odtud anglické eggplant i české druhové jméno vejcoplodý. Tmavě fialový podlouhlý lilek, na který jsme zvyklí, je výsledkem pozdějšího šlechtění.

Čím lilek prospívá

Lilek má velmi málo energie – kolem 25 kilokalorií na sto gramů – a přes tři gramy vlákniny, která přispívá k normální funkci střev. Problém tedy nebývá lilek sám, ale olej, který do sebe při smažení nasaje.

Fialová slupka obsahuje antokyany, hlavně nasunin. Z minerálů obsahuje draslík a mangan. Jako lilkovitá zelenina obsahuje malé množství solaninu, které je v běžných porcích zcela neškodné.