Kedluben obsahuje
- velké množství vitaminu C
- karoten, vitamín E, vitamíny skupiny B a vitamín K
- kyselinu nikotinovou, listovou, kyselinu panthothenovou
- draslík, vápník, železo, zinek, fosfor, hořčík, sodík, chlór, bór, železo
Vlastnosti kedlubny
- patří k nejlepším zdrojům vitaminu C mezi zeleninou – stovka gramů pokryje celou denní dávku
- vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému a k normální tvorbě kolagenu
- syrový kedluben o vitamin C nepřichází vařením
- obsahuje téměř čtyři gramy vlákniny na sto gramů, která přispívá k normální funkci střev
- energeticky je nenáročný, kolem 27 kilokalorií; listy jsou výživově bohatší než bulva
- zvyšuje odolnost proti stresu a schopnost soustředění (viz látka inositol)
- zmírňuje menstruační krvácení u žen
- podporuje správnou funkci jater
- pomáhá lepšímu trávení
Jak kedluben vybrat a skladovat
Vybírejte bulvy menší a střední velikosti – ty velké bývají dřevnaté a vláknité, což už se vařením nespraví. Bulva má být tvrdá, bez prasklin, listy svěží a nezavadlé.
Nať hned po nákupu odřízněte, jinak z bulvy tahá vodu. Samotná bulva vydrží v lednici i dva týdny, zvlášť zabalená ve fólii. Listy zpracujte hned – vydrží jen pár dní.
Kedluben v kuchyni
Kedluben je nejlepší syrový – nastrouhaný do salátu, nakrájený na hranolky k svačině nebo na tenké plátky jako základ carpaccia. Má sladkou, jemně řepovou chuť a křupavou strukturu, kterou vaření zbytečně změkčí.
Pokud ho přesto vaříte, hodí se do polévek a jako dušená příloha se smetanou a petrželkou. Listy jsou plnohodnotná zelenina – dají se použít jako špenát nebo kapusta a obsahují víc živin než bulva.
Odkud kedluben pochází
Kedluben vznikl ze stejné brukve zelné jako zelí a květák, ale u něj šlechtění zamířilo do stonku – jedlá bulva není kořen, ale zdužnatělá spodní část lodyhy nad zemí.
Objevil se v severní Evropě v 16. století a jeho jméno prozrazuje původ: německé Kohlrabi znamená doslova „zelná řepa“. Ve střední Evropě je běžnou zeleninou, v jižní Evropě ho skoro neznají.
Čím kedluben prospívá
Kedluben je jeden z nejlepších zdrojů vitaminu C mezi zeleninou – stovka gramů pokryje celou denní dávku a syrový o něj nepřijde vařením. Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému a k tvorbě kolagenu.
Energeticky je nenáročný, kolem 27 kilokalorií na sto gramů, a obsahuje draslík a téměř čtyři gramy vlákniny, která přispívá k normální funkci střev.
Zdroje a další čtení
Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.
- Složení potraviny: FoodData Central (databáze ministerstva zemědělství USA)
- Znění účinků živin: Registr zdravotních tvrzení EU
- Odborné studie: Google Scholar – Brassica oleracea var. gongylodes
- Knihy: Google Books – Brassica oleracea var. gongylodes