Cibule

Právě teď v sezóně

Cibule obsahuje

  • nejvýznamnější látkou obsaženou v cibuli je allicin
  • obsahuje množství vitaminů a minerálů
  • bohatá na kyselinu listovou
  • vitaminy skupiny B, vitamin C, vitamin Ekaroteny
  • železo, zinek, síra, fosfor, hořčík, draslík, vápník, sodík, měď, jód

Vlastnosti cibule

  • obsahuje sirné sloučeniny, které jí dávají ostrost, a flavonoid kvercetin – toho je nejvíc ve vnějších vrstvách hned pod slupkou
  • vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému
  • obsahuje inulin, rozpustnou vlákninu přispívající k normální funkci střev, která ale u citlivějších lidí může nadýmat
  • energeticky je skromná, kolem 40 kilokalorií na sto gramů
  • v lidovém léčitelství patřila cibule k nejužívanějším rostlinám při nachlazení – cibulový sirup s medem je jedním z nejstarších domácích prostředků


Cibule je jedna z nejrozšířenějších rostlin a potažmo přísadou do mnohých českých jídel. Jak by vypadala příprava většiny jídel, kdybychom neměli možnost udělat cibulový základ? Guláš by nebyl gulášem a tlačenka s octem by ztratila svou pálivou přílohu. Pravděpodobně většina lidí ji má spojenou s nepříjemným zápachem z úst a také se slzením očí při jejím krájení, ale v každé jedné cibuli se skrývá daleko více, než bychom jenom mohli tušit.

Cibule je dvouletá až vytrvalá rostlina na bázi s velkou cibulí. Pochází z čeledi česnekovitých. Má robustní dutý stonek, který se dá taktéž využít pro konzumaci, pokud je ještě pěkně zelený a vzpřímený. Cibule pochází pravděpodobně ze střední Asie. Jedná se o velmi starou a velmi rozšířenou přísadu, která se používá ve všech světových kuchyních. První zmínky o cibuli se dochovaly již ze starého Sumeru, Egypta, Indie i Číny, kde vždy byly vyzdvihovány její léčivé účinky. Použití cibule v lékařství bylo v Evropě již od středověku velice oblíbené. Léčivými sirupy z cibule se například léčilo nachlazení a kašel, taktéž se z ní vyráběly prostředky na léčení střevních červů. V podstatě cibule se dá využívat jak zevně, tak vnitřně. Vnitřním užitím můžeme docílit především dezinfekčních účinků, snížení krevního tlaku, snížení hladiny krevního cukru i cholesterolu, zvyšování vylučování žluči a trávících enzymů. Dále dokáže léčit některá bakteriální a plísňová onemocnění dýchacích cest. Zevně se dá využít šťáva z cibule na hojení ran a vředů a dokáže také přinést úlevu po štípnutí hmyzu.

Cibule obsahuje mnoho látek – velké množství vody, bílkovin a cukru, dále vlákninu a mastné kyseliny, naopak ale neobsahuje vůbec žádný cholesterol. Cibule v syrovém stavu poskytuje velkou plejádu vitamínů počínaje vitamínem C, D, E, B6, B12, stejně jako karoten, thiamin a niacin. Minerální složení se skládá především z Na, K, Ca, Mg, P, Fe, Cu, Zn, Mn. Z toho plyne obecně užívaná rada pro pevné zdraví – týdně bychom měli sníst minimálně šest cibulí a devět stroužků česneku. Krájení cibule uvolňuje syntaktázu lakrimálního faktoru, který reaguje s aminokyselinami v cibuli a mění je na sulfonovou kyselinu RSOH. Jmenované látky se samovolně mění na dráždivý plyn syn-propanthial-S-oxid, který se uvolňuje do vzduchu, čímž se může dostat do očí, kde se navazuje na nervová vlákna na rohovce, která aktivují slzné žlázy. Proto tedy při krájení cibule slzíme z očí.

Jakkoli konzumace cibule může vést k nepříjemnému zápachu z úst a jídla obsahující cibuli nás mohou nadýmat, jsou její přednosti nediskutovatelné. Každá jedna rostlinka cibule dokáže vyprodukovat velké množství vitamínů a minerálů, které nám dokážou pomoci při mnohých zdravotních komplikacích. Jedná se o jednoduché domácí léčitelství, které neobsahuje žádné vedlejší ani škodlivé účinky.

Babské rady

  • potřete se po bodnutí včelou
  • zbaví nože rzi

Cibule bez slz

  • těsně před krájením cibuli schovat na krátkou chvilku do mrazáku nebo smočit nůž do vody

Jak cibuli vybrat a skladovat

Cibule má být tvrdá, těžká a se suchými šustivými slupkami. Měkká místa u krčku, vlhkost pod slupkou nebo vyrážející zelený klíček znamenají, že cibule začíná stárnout. Klíčící cibule není zkažená, ale je méně ostrá a rychleji se kazí.

Skladujte ji v temnu, suchu a hlavně na vzduchu – v igelitu se zapaří. Do lednice nepatří, chlad a vlhko jí škodí. Nikdy ji neskladujte vedle brambor: cibule z nich tahá vlhkost a obojí se kazí rychleji. Načatá cibule patří naopak do lednice, zabalená, a spotřebuje se do dvou dnů.

Cibule v kuchyni

Cibule umí být tři různé suroviny podle toho, jak s ní zacházíte. Krátce osmažená na oleji je ostrá a výrazná, pomalu restovaná na mírném ohni dvacet minut a víc zkaramelizuje a zesládne, syrová naložená v octě zjemní a hodí se do salátů.

Že při krájení slzíte, způsobují sirné látky, které se při porušení buněk mění na dráždivý plyn. Pomáhá ostrý nůž, který buňky spíš rozřízne než rozmačká, a vychlazená cibule – v chladu se plyn uvolňuje pomaleji.

Odkud cibule pochází

Cibule kuchyňská pochází ze střední Asie a patří k nejstarším pěstovaným rostlinám vůbec – doložená je v Egyptě, Mezopotámii i v Číně před více než čtyřmi tisíci lety. Egyptští dělníci ji dostávali jako součást mzdy a kulovitý tvar s soustřednými vrstvami pro ně symbolizoval věčnost.

V Evropě byla po celý středověk jednou z nejdostupnějších potravin, protože dobře vydržela přes zimu. Ve střední Evropě se stala základem prakticky každé slané kuchyně.

Čím cibule prospívá

Cibule obsahuje sirné sloučeniny, které jí dávají ostrost, a flavonoid kvercetin, jehož je jedním z nejbohatších běžných zdrojů – nejvíc ho je ve vnějších vrstvách hned pod slupkou, takže má smysl loupat úsporně.

Z vitaminů je v ní vitamin C, který přispívá k normální funkci imunitního systému, a vitamin B6. Obsahuje také inulin, rozpustnou vlákninu, která přispívá k normální funkci střev, ale u citlivějších lidí může nadýmat.

Zdroje a další čtení

Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.