Kapusta

Kapusta nemá takovou popularitu jako zelí, přestože si v něm po stránce prospěšnosti pro zdraví ničím nezadá. Stejně jako zelí je velmi bohatá na vitamíny a minerální látky (obsahuje vitamin C, vitamíny skupiny B, karoten, vitamín E a K, kyselinu listovou, draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor, selen).

Kapusta velmi pozitivně ovlivňuje trávicí trakt, ulevuje bolavému žaludku, zlepšuje funkci jater, urychluje pasáž trávicím traktem. Vitamíny skupiny B se starají o zdraví nervové soustavy. Díky karotenům jsou posilovány sliznice, jejich regenerace i bariérové funkce. Obsahuje vlákninu, která přispívá k normální funkci střev, a vitamin C přispívající k normální funkci imunitního systému. Díky vysokému obsahu biotinu působí příznivě na stav pleti. Růžičkové kapustě se v lidovém léčitelství tradičně připisovaly močopudné účinky.

Je tedy patrné, že kapusta působí na lidské zdraví na mnoha frontách. A navíc alergie na kapustu je spíše vzácná.

Zelí má na našem talíři mnohem větší prostor než odrůdy kapusty, což je škoda. Kapustu můžeme vařit, dusit, smažit, zapékat nebo ji připravit zadělávanou. Na rozdíl od zelí se nekonzumuje syrová pro její typickou chuť. I do salátu se krátce spaří.

V kuchyni je u nás populárnější spíše růžičková kapusta, která je součástí mnoha zeleninových směsí.

Všechny typy kapust se dobře hodí k masu, zvláště pak ke slanině. Známé jsou krémové kapustové polévky, zapékaná kapusta, kapustové karbanátky, nákyp či může být podávána jako příloha.

Pěstování kapusty

Jako jedna z mála je kapusta odolná proti chladu a mrazu, proto si na ní můžeme pochutnat nejen na podzim, ale i v zimě.

Kapusta patří u nás k poměrně málo pěstovaným zeleninám, které se konzumují v menším množství. Podobně jako většina košťálovin, patří mezi dvouletky. V prvním roce pěstování naroste listová část, v druhém roce květní stonek, na níž se později vytvoří semena.

Nejvíce mu vyhovují vlhčí, středně těžké a vyhnojené půdy. Ideální je zařazení do první tratě, čili po hnojení chlévským hnojem. V zahradách se pěstuje zejména po špenátu, salátu, karotce, cibulce a růžičková kapusta hlavně po luštěninách.

Časné košťáloviny a ředkvička nejsou jako předplodina vhodné, protože jsou to příbuzné druhy. Kapustu můžeme pěstovat z přímého výsevu nebo ze sazenic. Během vegetace porost sledujeme, zajistíme včasné okopávání, závlahu, přihnojování a vhodnou ochranu proti chorobám a škůdcům.

Ze škůdců se nejčastěji vyskytují mšice, molice, dřepčíci, bělásek zelný, můra kapustová a jiné. Z chorob jsou nejnebezpečnější houbové onemocnění. Na ochranu rostlin používáme přípravky určené na ostatní košťáloviny.

Jak kapustu vybrat a skladovat

Hlávková kapusta má být těžká na svou velikost a pevná, s křehkými zvrásněnými listy sytě zelené barvy. Zavadlé okraje a žloutnoucí vnější listy znamenají, že hlávka leží delší dobu. Kadeřávek a listová kapusta se poznají podle pevných, nepolámaných listů se svěží barvou.

V lednici vydrží celá hlávka i několik týdnů, ve sklepě přes velkou část zimy. Nakrájená kapusta rychle ztrácí vitamin C, proto ji krájejte až těsně před vařením.

Kapusta v kuchyni

Kapusta snese víc než jen dušení – a právě dušení jí často ublíží, protože při dlouhém varu začne zapáchat sirnými sloučeninami. Krátké blanšírování nebo rychlé orestování na pánvi jí sluší mnohem víc.

Z klasik stojí za připomenutí kapustové karbanátky, plněné kapustové závitky a kapusta na smetaně. Kadeřávek se dá upéct na křupavé chipsy nebo krátce orestovat s česnekem. Chuťově kapusta drží s uzeným masem, česnekem, kmínem, bramborem a smetanou.

Odkud kapusta pochází

Kapusta i zelí pocházejí ze stejného předka – planě rostoucí brukve zelné z pobřeží západní Evropy a Středomoří. Z jedné rostliny vzniklo šlechtěním překvapivé množství zelenin: hlávkové zelí, kapusta, kadeřávek, květák, brokolice, kedluben i růžičková kapusta.

Kadeřávek, tedy nehlávkující forma, je z nich vývojově nejstarší a ve střední Evropě byl běžnou zimní zeleninou dávno předtím, než se sem dostaly brambory.

Čím kapusta prospívá

Kapusta je jednou z nejvýživnějších zelenin, které u nás v zimě rostou. Stovka gramů pokryje celou denní dávku vitaminu C i vitaminu K a přitom obsahuje jen kolem 30 kilokalorií. Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému, vitamin K k udržení normálního stavu kostí.

Je také dobrým rostlinným zdrojem vápníku a obsahuje karotenoidy lutein a zeaxantin. Vláknina v ní přispívá k normální funkci střev.

Zdroje a další čtení

Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.

• Složení potraviny: FoodData Central (databáze ministerstva zemědělství USA)
• Znění účinků živin: Registr zdravotních tvrzení EU
• Odborné studie: Google Scholar – Brassica oleracea
• Knihy: Google Books – Brassica oleracea

8. 1. 2012 · aktualizováno 21. 8. 2026