Brambory obsahují
- draslík
- vitamíny A, B, C
- hořčíku, železa, fosforu, manganu
- jód, molybdenu a selenu
- vařením většinu vitamínů a minerálů brambory ztrácejí
Vlastnosti brambor
- ve stovce gramů vařených brambor je kolem 80 kilokalorií, tedy méně než v rýži či těstovinách; energie pochází ze škrobu
- porce brambor pokryje podstatnou část denní dávky vitaminu C, který přispívá k normální funkci imunitního systému
- obsahují draslík podílející se na udržení normálního krevního tlaku a vitamin B6
- největší část vlákniny je hned pod slupkou, takže neloupané brambory jí dodají víc
- nazelenalé a klíčící hlízy obsahují solanin a je nutné zelené části vykrojit
- blahodárně působí na náš imunitní systém
Brambory zažily svůj vrchol slávy při průmyslové revoluci v Evropě. Byly dovezeny Španěly z Jižní Ameriky a patří k čeledi lilkovitých. V Peru (tam se bramborám říkalo papa a pivu z nich chacha) byly pěstovány již před 4 000 lety.
Brambory jsou vcelku dobrá potravina. Bohatá na minerálky, vitamíny, proteiny, ale téměř žádný tuk. Bohužel je potřeba aspoň trochu povařit a tím zase trochu těchto dobrých věcí ztratí. Kromě zdravý prospěšných látek brambory také obsahují toxické glykoalkaloidy, které se ovšem při teplotě nad 170°C částečně rozkládají. Jejich nejvyšší koncentrace je pod slupkou a také se zvyšuje při vystavování brambor slunci.
Na pěstování jsou velmi nenáročné. Dokáží vyrůst téměř všude. Například v tropech se dají sklízet i po 2 měsících. Jejich oblibě také přispívá to, že má velké hektarové výnosy. Samotná bylina dorůstá 60–100cm. Květy jsou bílé. Plody jsou zelené – žlutozelené bobule obsahující semena. My konzumujeme podzemní část. Rozmnožujeme je hlízami. Samotná semena slouží spíše pro šlechtění. Pro jejich uskladnění je potřeba tma, sucho a chlad.
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/100 g | 79,0 | Na | 7 | vitamin C | 11–21 |
| bílkoviny | g/100 g | 2,1 | K | 360 | vitamin D | – |
| tuky | g/100 g | 0,2 | Ca | 6 | vitamin E | stopy |
| cukry | g/100 g | 0,6 | Mg | 14 | vitamin B6 | 0,31 |
| škrob | g/100 g | 16,6 | P | 37 | vitamin B12 | stopy |
| vláknina | g/100 g | 1,3 | Fe | 0,4 | karoten | stopy |
| mastné kyseliny | g/100 g | 0,1 | Cu | 0,08 | thiamin | 0,21 |
| cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,4 | riboflavin | 0,02 |
| energie | kJ/100 g | 318 | Mn | 0,1 | niacin | 0,6 |
Nutriční tabulka převzata z Wikipedie.
Pěstování brambor
- nejsou náročné a snášejí téměř jakékoliv podnebí
- nezvládají delší mrazy
- hlízy se probouzejí od 6°C a pro další růst jsou vhodné 15–20°C
- nemají rády příliš mokrou půdu
Babské rady
- plátky syrových brambor odstraní otoky na očích
- dát do přesolené polévky
- do bramboru udělat dírku a zasunout výhonek muškátu a pak zasadit do země
- chcete si připravit pečené brambory s lehce pikantní příchutí? Přidejte ke konci pečení trošku kremžské hořčice
Nové brambory zásadně neloupejte, jenom je vydrhněte plastovou drátěnkou nebo kartáčkem. Slupky obsahují vysoké procento vitamínu C, o nějž byste se připravili.
Nazelenalé až zelené brambory nekonzumujte – v jakékoli úpravě jsou zdraví škodlivé a jejich chuť není dobrá.
Pokud máte jenom nové nebo rané brambory a potřebujete připravit knedlík či noky, přidejte do těsta na 1/2 kg brambor 3 lžíce solamylu.
Jak brambory vybrat a skladovat
Hlízy mají být pevné, s hladkou neporušenou slupkou a bez klíčků. Zelená místa vynechte – zelenání je známkou tvorby solaninu, který je hořký a ve větším množství jedovatý; nazelenalé části je nutné vykrojit. Nové brambory poznáte podle tenké slupky, která se dá seškrábat nehtem.
Brambory patří do tmy, chladu a sucha, ne do lednice: pod pěti stupni se škrob mění na cukr, hlízy zesládnou a při smažení tmavnou. Světlo naopak spouští právě to zelenání. Nejlépe se jim daří v papírovém pytli nebo bedně ve sklepě.
Brambory v kuchyni
Rozhodující je varný typ, který bývá na obalu. Typ A jsou brambory salátové – po uvaření drží tvar, hodí se do salátů a na opékání. Typ B je univerzální, na přílohy, polévky i pečení. Typ C je moučnatý, rozvařuje se a je nejlepší na kaši, knedlíky a bramborák.
Slupka není odpad – největší část vlákniny a značná část minerálů je hned pod ní, takže mladé brambory má smysl vařit i jíst neloupané. Bramborovou vodu po vaření nevylévejte hned, hodí se do těsta na chleba.
Odkud brambory pocházejí
Brambory pocházejí z And, z oblasti dnešního Peru a Bolívie, kde je místní obyvatelé pěstovali několik tisíc let a vyšlechtili stovky odrůd. Do Evropy je přivezli Španělé v 16. století, ale dlouho sloužily jen jako botanická zajímavost a krmivo.
Do českých zemí se dostaly na konci 17. století a jako běžná plodina se prosadily až za hladomorů druhé poloviny 18. století. Právě brambory pak zásadně změnily jídelníček střední Evropy – dokázaly uživit víc lidí z menší plochy než obilí.
Čím brambory prospívají
Brambory mají pověst tučného jídla, ale samy o sobě jsou docela skromné – ve stovce gramů vařených brambor je kolem 80 kilokalorií, tedy méně než v rýži či těstovinách. Energie z nich přichází ze škrobu, což je složitý sacharid.
Překvapivý je obsah vitaminu C: porce brambor pokryje podstatnou část denní dávky, a právě proto byly ve střední Evropě dlouho hlavní ochranou před kurdějemi. Obsahují také draslík, který se podílí na udržení normálního krevního tlaku, a vitamin B6.
Zdroje a další čtení
Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.
- Složení potraviny: FoodData Central (databáze ministerstva zemědělství USA)
- Znění účinků živin: Registr zdravotních tvrzení EU
- Odborné studie: Google Scholar – Solanum tuberosum
- Knihy: Google Books – Solanum tuberosum