Mrkev

Právě teď v sezóně

Mrkev s natí
Mrkev s natí

Mrkev obsahuje

  • provitamín A
  • draslík, sodík, vápník, hořčík, železo
  • fosfor, síru

Vlastnosti mrkve

  • je nejbohatším běžným zdrojem betakarotenu, který tělo přeměňuje na vitamin A
  • vitamin A přispívá k udržení normálního stavu zraku, kůže a sliznic a k normální funkci imunitního systému
  • betakaroten je rozpustný v tucích – bez trochy oleje nebo másla se ho vstřebá jen zlomek
  • ve stovce gramů je kolem 41 kilokalorií a téměř tři gramy vlákniny přispívající k normální funkci střev
  • při velmi vysoké dlouhodobé konzumaci může kůže získat nažloutlý odstín; jde o neškodný a vratný jev

Jak mrkev vybrat a skladovat

Kořeny mají být pevné, hladké a sytě zbarvené, bez prasklin a vlásečnicových kořínků – ty znamenají, že mrkev už začala v zemi znovu růst a bude dřevnatá. Nať, pokud je, má být svěží.

Nať hned po nákupu odřízněte, jinak z kořene tahá vodu a mrkev měkne. Samotné kořeny vydrží v lednici v uzavřené nádobě několik týdnů, ve sklepě v písku celou zimu. Neskladujte mrkev vedle jablek – etylen z nich jí dodá nahořklou chuť.

Mrkev v kuchyni

Betakaroten, kvůli kterému se mrkev jí, je rozpustný v tucích – bez trochy oleje nebo másla se ho vstřebá jen zlomek. Mrkvový salát se zálivkou nebo mrkev orestovaná na másle tedy nejsou jen otázka chuti.

Vařením mrkev sládne, protože se rozkládá její buněčná stěna. Pečená v troubě celá nebo na kusy je proto výrazně sladší než syrová. Snáší se se zázvorem, kmínem, pomerančem, medem, smetanou i s koriandrem. Nať se dá použít do pesta nebo do polévky, chutná podobně jako petrželka.

Odkud mrkev pochází

Mrkev pochází z oblasti dnešního Afghánistánu a Íránu a původní pěstované odrůdy byly fialové, žluté nebo bílé – ne oranžové. Do Evropy se dostala ve středověku přes arabský svět.

Oranžová mrkev, kterou dnes považujeme za samozřejmost, vznikla šlechtěním v Nizozemsku v 16. a 17. století a teprve odtud se rozšířila do celého světa. Karoten, oranžové barvivo, dostalo jméno právě podle mrkve.

Čím mrkev prospívá

Mrkev je nejbohatším běžným zdrojem betakarotenu, který tělo přeměňuje na vitamin A. Ten přispívá k udržení normálního stavu zraku, kůže a sliznic a k normální funkci imunitního systému – jedna střední mrkev pokryje denní dávku několikanásobně.

Energeticky je nenáročná, kolem 41 kilokalorií na sto gramů, a obsahuje téměř tři gramy vlákniny přispívající k normální funkci střev. Při velmi vysoké dlouhodobé konzumaci může kůže získat nažloutlý odstín; jde o neškodný a vratný jev.

Zdroje a další čtení

Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.