Bílá ředkev – Sezónní potraviny

Bílá ředkev obsahuje

hořčičné silice
vitamín C
vitamín B
vitamín E
válník, železo, draslík, hořčík, měď, fosfor, síra

Vlastnosti bílé ředkve

je energeticky velmi skromná – kolem 18 kilokalorií na sto gramů
obsahuje vitamin C přispívající k normální funkci imunitního systému a k normální tvorbě kolagenu
za štiplavost může skupina sirných látek společná brukvovité zelenině; uvolní se až při nastrouhání nebo rozkousnutí
obsahuje draslík a vlákninu přispívající k normální funkci střev
nať je výživově bohatší než kořen a dá se použít jako listová zelenina

Bílá ředkev má většinou tvar mrkve. Jen v bílém provedení. Může dorůstat až 35cm. Její původní zemí je zmiňovaný Egypt odkud putovala do Řecka.

Její využití najdete jak v teplé tak studené kuchyni. Pokud ji budete chtít jíst syrovou, doporučujeme ji oloupat. V teplé kuchyni ji naopak můžete použít i se slupkou. Neexistují doporučená jídla, ke kterým by se obvzláště hodila. Hodí se opravdu ke všem.

Bílou ředkev doporučujeme vysévat v polovině července. A sklízet se může již po 2 měsících. Výsev neprovádějte do čerstvě hnojené země. Existuje tam větší riziko napadení různými chorobami. Rozestupy mezi jednotlivými ředkvemi by měl být cca 20cm a mezi řádky 30cm. Jediné co pro dobrou sklizeň potřebují je dostatek světla. Hnojit nemusíte.

Skladujeme ji nejlépe v temném, chladném a spíše vlhčím sklepě. Tam Vám dokáže vydržet i několik měsíců. V lednici ji doporučujeme skladovat co nejkratší dobu. Nejdéle pak 10 dnů.

Díky vysokému obsahu vitamínu C je ceněná jako dobrý pomocník v boji proti nachlazením a celkovému posílení imunity. Také zlepšuje pH v dutině ústní, což má za následek svěží dech. Nemusíte aspoň cucat cukrem nasáklé žvýkačky.

Takže až se s bílou ředkví zase potkáte, dejte si ji do košíku. Je to zdravá dobrota :).

Jak bílou ředkev vybrat a skladovat

Kořen má být pevný, hladký a těžký, s napjatou slupkou a bez měkkých míst. Nať, pokud je, má být svěží – zavadlá nať znamená, že ředkev leží delší dobu. Menší kořeny bývají jemnější, velké přerostlé mohou být dřevnaté a ostřejší.

Nať odřízněte hned po nákupu, jinak z kořene tahá vodu. Samotný kořen vydrží v lednici zabalený i dva týdny, ve sklepě v písku výrazně déle. Nakrájená ředkev rychle ztrácí štiplavost, proto ji krájejte až před podáváním.

Bílá ředkev v kuchyni

Nastrouhaná nasyrovo je nejběžnější a nejlepší způsob – v japonské kuchyni se strouhaný daikon podává ke smaženým a tučným jídlům jako protiváha. Ostrost se dá zmírnit osolením a slitím vody, nebo prostě tím, že se ředkev nechá chvíli stát.

Snese ale i tepelnou úpravu: uvařená v polévce nebo dušená ztratí štiplavost a zesládne podobně jako tuřín. Nakládaná ve sladkokyselém nálevu se z ní stane křupavá pikantní příloha. Snáší se se sójovou omáčkou, sezamem, zázvorem, jablkem a s kyselou smetanou.

Odkud bílá ředkev pochází

Ředkev setá pochází z Asie a Středomoří a patří k nejstarším pěstovaným zeleninám vůbec. Velké bílé kořenové odrůdy se vyvinuly ve východní Asii, kde jsou dodnes základní zeleninou – japonský daikon doslova znamená „velký kořen“.

Ve střední Evropě má tradici bílá ředkev jako zimní zelenina; sklízela se na podzim a ukládala do sklepů, kde vydržela až do jara. Do české kuchyně patří v podobě nastrouhané ředkve k pivu nebo ke chlebu.

Čím bílá ředkev prospívá

Bílá ředkev je energeticky velmi skromná – kolem 18 kilokalorií na sto gramů – a přitom obsahuje slušné množství vitaminu C, který přispívá k normální funkci imunitního systému a k tvorbě kolagenu.

Za štiplavost může skupina sirných látek společná celé brukvovité rodině; ty se uvolní až při nastrouhání nebo rozkousnutí. Obsahuje také draslík a vlákninu přispívající k normální funkci střev. Nať je výživově bohatší než kořen a dá se použít jako listová zelenina.