Zářijová pranostika: Září, na léto jde stáří.
Září je měsíc přechodu. Léto ještě dobíhá – rajčata, papriky a lilky vydrží do prvních chladných nocí – ale zároveň nastupuje podzim: dýně, houby, švestky, lískové ořechy a hlavně jablka, kterých je od září plná krajina.
Je to také jediný měsíc v roce, kdy je běžné jíst něco, co nikdo nepěstoval. Houby nejsou rostliny ani živočichové, ale samostatná říše, a většina těch jedlých žije v symbióze s lesními stromy – proto se nedají pěstovat na poli.
Pranostika „Září, na léto jde stáří“ říká prostě to, co je vidět z okna.
Seznam zářijových potravin
Bílá ředkev
Hlávkové zelí
Brambory
Brokolice
Broskve
Brusinky
Celer
Cibule
Cuketa
Červená řepa
Dýně
Fazolky
Feferonky
Hlávkový salát
Houby
Hrušky
Jablka
Kapusta
Kedluben
Kukuřice
Květák
Ledový salát
Lilek
Lískové ořechy
Mangold
Mrkev
Nektarinky
Okurka
Paprika
Pažitka
Pekingské zelí
Petržel
Polníček
Pórek
Rajčata
Rané zelí
Růžičková kapusta
Řapíkatý celer
Ředkvička
Řeřicha
Špenát
Švestky
Houby a sklizeň na zimu
U hub platí jediné pravidlo bez výjimky: sbírejte pouze houby, které bezpečně poznáte. Lidová pravidla o zbarvení cibule nebo o tom, co ohryzali slimáci, nefungují. Noste je v prodyšném košíku, ne v igelitu, kde se zapaří, a zpracujte je týž den.
Září je zároveň začátek uskladňování. Kořenová zelenina se ukládá do písku ve sklepě, dýně se skladují celé při pokojové teplotě v suchu, jablka odděleně od zeleniny – uvolňují etylen, po kterém mrkev zhořkne.
Ořechy potřebují chlad a tmu. Obsahují hodně tuku, který reaguje se vzduchem a světlem, takže loupaná jádra v teple do pár týdnů žluknou. V lednici vydrží měsíce, ve skořápce podstatně déle.