Rané zelí obsahuje
- bílkoviny
- kyseliny – jablečnou, citronovou, glukuronovou, jantarovou, tartronovou, mravenč
- vitaminy C, Bl‘ B6, H, E
- beta-karoten
- kyselinu nikotinovou, pantotenovou, listovou
- draslík, hořčík, železo, stříbro, cín, olovo, titan, molybden, nikl, vanadium
Vlastnosti raného zelí
- má víc vody a méně sušiny než zimní zelí, takže je energeticky ještě chudší – kolem 22 kilokalorií na sto gramů
- obsahuje vitamin C přispívající k normální funkci imunitního systému; protože se často jí syrové, zůstane v něm prakticky celý
- vláknina přispívá k normální funkci střev
- jako brukvovitá zelenina obsahuje sirné látky, které mohou u citlivějších lidí nadýmat – kmín, se kterým se tradičně připravuje, tento účinek zmírňuje
Jak rané zelí vybrat a skladovat
Rané zelí poznáte podle světle zelené barvy, kyprejší hlávky a jemných tenkých listů – nikdy nebude tak tvrdé a těžké jako zimní zelí, a to není chyba. Listy mají být svěží, bez zavadlých okrajů.
Na rozdíl od pozdního zelí se rané zelí neskladuje. V lednici vydrží nejvýš týden, pak měkne a ztrácí chuť. Nehodí se ani na kysání – na to je potřeba pevná pozdní hlávka s vyšším obsahem sušiny.
Rané zelí v kuchyni
Jemnost raného zelí je jeho hlavní přednost, takže je škoda ho dlouho vařit. Nakrájené na tenké nudličky a lehce osolené se dá jíst syrové jako salát, který je mnohem měkčí než ze zimního zelí.
Krátce podušené na másle s kmínem je hotové za pár minut a chuťově zůstane sladké. Hodí se také do jarních polévek a jako náplň do závitků. Snáší se s kmínem, koprem, jarní cibulkou, uzeným masem a smetanou.
Odkud rané zelí pochází
Rané zelí není samostatný druh, ale skupina odrůd hlávkového zelí vyšlechtěných na rychlý růst. Vysazuje se z předpěstované sadby brzy na jaře a sklízí se od začátku léta, tedy v době, kdy pozdní zelí teprve tvoří hlávku.
Šlechtění raných odrůd nabralo tempo v 19. století spolu s rozvojem tržního zahradnictví kolem měst – rané zelí bylo jednou z prvních čerstvých zelenin, které se po zimě daly prodat.
Čím rané zelí prospívá
Rané zelí má víc vody a méně sušiny než zimní, takže je energeticky ještě chudší – kolem 22 kilokalorií na sto gramů. Obsahuje vitamin C přispívající k normální funkci imunitního systému a vlákninu přispívající k normální funkci střev.
Protože se často jí syrové, zůstane v něm vitamin C prakticky celý – vařením se ho část ztrácí. Jako brukvovitá zelenina obsahuje i sirné látky, které mohou u citlivějších lidí nadýmat; kmín, se kterým se tradičně připravuje, tento účinek zmírňuje.
Zdroje a další čtení
Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.
- Složení potraviny: FoodData Central (databáze ministerstva zemědělství USA)
- Znění účinků živin: Registr zdravotních tvrzení EU
- Odborné studie: Google Scholar – Brassica oleracea var. capitata
- Knihy: Google Books – Brassica oleracea var. capitata