Led 08

Sladké brambory

Sladké brambory nemají nic společného s běžnými druhy brambor, protože jsou to hlízy rostliny Povijnice batátové (Ipomoea batatas), někdy také nazívané povijnice jedlá, které mohou dosahovat hmotnosti až dva kilogramy. Baláty pocházejí z Jižní Ameriky, kde byly jednou z hlavních potravin Indiánů, a do Evropy se dostaly v 16. století.

Sladké brambory

Sladké brambory

Sladké brambory obsahují

  • vitamin A, C
  • vitamin E, vitamin B6
  • beta-karoten
  • železo, měď, mangan

Vlastnosti sladkých brambor

  • protizánětlivé účinky
  • pomáhají s artritidou, astmatem a alergií
  • pomáhají zdravému zraku, vlasům a kůži
  • působí preventivně proti onemocnění srdce a rakovinou

Druh s oranžovo obarvenou dužinou je stejně sladký jako karotka, chuťově připomíná kaštany a obsahuje více vitamínů než brambory. Obsahem vitaminu E konkuruje ořechem a semenům, čímž pozitivně působí na stav srdce, kůže u mužů i plodnost. Jsou dobrým zdrojem draslíku a vlákniny. Stejně jako jiné plodiny oranžovožluté barvy, jsou taktéž vynikajícím zdrojem betakarotenu. Jeden středně velký brambora se pyšní více než 100% doporučené denní dávky vitamínu A a více než dvě třetiny doporučené denní dávky vitamínu C.

Léčivé účinky

Sladké brambory jsou vynikajícím zdrojem již zmiňované rozpustné vlákniny – pektinu, který váže cholesterol a pomáhá ho vylučovat z organismu. Nerozpustná vláknina ve slupce zas působí proti zácpě a hemeroidům, ale dokáže i snížit riziko vzniku rakoviny žaludku a tlustého střeva. Díky vysokému obsahu betakarotenu chrání před srdečními onemocněními a mnoha druhy rakoviny. Udržují pokožku zdravou a posilují imunitní systém.

Pěstování balátů

Podlouhlé hlízy se sázejí na jaře nebo počátkem léta do květináčů nebo záhonů. Kvetou během krátkých dní až do září. Nesnášejí mráz, proto je přestěhujte do zimní zahrady nebo do místnosti. Vynést rostliny ven můžete až v polovině nebo na konci května, podle počasí.

Daří se jim ve vápenaté a písčitohlinité půdě. Pokud jste se jich rozhodli pro pěstování v nádobě, postačí klasický substrát obohacený o živiny. Zalévejte mírně. Vyžadují světlé a teplé místo, chráněné před větrem, ne však na přímé slunce.

Recepty

Zda je sladký brambor uvařený zjistíte, pokud jej zmáčknete kleštěmi. Měl by být měkký. Pečení sladkých brambor urychlíte, pokud je podélně propícháme kovovou jehlicí. Takto se teplo dostane až do středu.

Ze sladkých brambor se dá připravit vynikající kaše. Klasické vaření ve velkém množství vody je připraví o množství živin a chuť. Namísto toho uvařte oloupané plody v malém množství vývaru na mírném ohni a rozmačkejte je spolu s ním.

Sladké brambory se hodí nejen v zimě na zahřátí , ale také v létě . Na grilovací jehlice napíchněte menší kousky , potřete je olivovým olejem a ochuťte bylinkami, případně posypte skořicí nebo zázvorem.

Led 08

Řeřicha

Tato bylinka je původem z Iráku a byla používaná již v době Antiky. 

Řeřicha

Řeřicha obsahuje

  • vitamíny C, E, B1 a betakarotén
  • draslík, vápník, železo a hořčík

Vlastnosti řeřichy

  • zbavuje naše tělo škodlivých látek
  • čistí krev
  • prevence před záněty močového měchýře a ledvin
  • napomáhá léčit kašel a nachlazení
  • má příznivé účinky na naše trávení, podporuje produkci trávicích šťáv, činnost jater a žlučníku
  • zvyšuje plodnost, sexuální energii a zvyšuje laktaci

Pěstování řeřichy

Řeřicha je naprosto úžasná rostlinka. Každý si ji dokáže vypěstovat sám, je to vitamínová bomba a chuťově je moc dobrá. Je to jednoroční rostlinka, která Vám může dorůst až 40cm. Semínka můžete pořídit snad úplně všude a za pár korun.

Sklízet je dobré 2 – 3 týdny po vyklíčení. 

Pro pěstování řeřichy není potřeba něco speciálního. Dokonce nepotřebujete ani zeminu. Stačí Vám obyčejná vata :D. Vatu pořádně navlhčíme, rozprostřeme po nějaké misce a zasejeme tuhle zdravou bylinku. Jediné co potom musíte udělat, že misku se semínkama položíte na parapet a dopřejete jim spoustu sluníčka. Každý den se potom ujistěte, že je vata pořád vlhká.

Řeřicha a zdraví

Řeřicha dokáže velmi silně posílit Vaši imunitu a také působí jako silný antioxidant. Tato malá rostlinka dokáže také velmi dobře Vaše tělo detoxikovat a má protizánětlivé účinky. Také Vaše trávení Vám za konzumaci řeřichy poděkuje :). Podlě vědců také řeřicha má velmi silné protirakovinné účinky.

Recepty

Řeřichu můžete použít na milion způsobů. Do salátů, jen tak na chleba s máslem, do různých pomazánek nebo prostě a jednoduše úplně samotnou. I tak je výborná. Chutná totiž podobně jako ředkvička. A co teprve ji smíchat s vajíčky. Dobrota :).

Polévka z řeřichy

30 g másla, 1 cibule, 2 brambory, 125 g řeřichy, 900 ml vývaru, 300 ml mléka, 1 bobkový list, sůl, pepř, smetana na ozdobení

Postup:

  1. Ve velkém hrnci rozpustíme máslo, přidáme najemno nasekanou cibuli a na mírném ohni ji za stálého míchání pomalu zpěníme, dokud nezměkne.
  2. Brambory očistíme a pokrájíme na větší kousky. Ze řeřichy odstraníme tvrdé stonky. K cibuli přidáme brambory a řeřichu. Mícháme dalších 5 minut.
  3. Přilijeme vývar a mléko, přidáme bobkový list a podle chuti osolíme a opepříme.
  4. Polévku necháme sevřít, zakryjeme a na velmi mírném ohni vaříme asi 15 minut, dokud brambory nezměknou.
  5. Z polévky odstraníme bobkový list, umixujeme, přelijeme zpět do hrnce, ohřejeme a podle chuti okořeníme. Podáváme ji ihned, ozdobenou smetanou.

 

Led 08

Růžičková kapusta

Růžičková kapusta

Růžičková kapusta

Růžičková kapusta obsahuje

  • vysoký obsah vitamínů skupiny A, B, C  a E
  • bílkoviny, sacharidy
  • draslík, fosfor, vápník
  • vlákninu
  • kyselinu listovou

Vlastnoti růžičkové kapusty

  • výborné na posílení imunity
  • pomáhá odbourávat stres a při soustředění
  • odvodňuje
  • působí dobře na střeva a metabolismus

Růžičková kapusta patří do košťálové zeleniny. Její kuličky se skládají z pevně semknutých lístků. Původem je z Apeninského poloostrova. Momentálně je velmi oblíbenou zeleninou převážně v západní Evropě, ale rozšířená je po celém světě. Samotný košťál bývá dlouhý od 30-100cm.  Hlavně její listy jsou velmi bohaté na vitamín C. Kromě všech zdraví prospěšných látek obsahuje i síru, takže to s její konzumací není dobré přehánět. Prostě všeho s mírou. Hodí se při dietách a také dokáže zahnat stres. Tudíž všichni, kteří se cítíte pod tlakem, unavení nebo v depresi, rozhodně růžičkovou kapustu zařaďte do svého jídelníčku. Velkou výhodou při pěstování růžičkové kapusty je i to, že je odolná proti mrazu (až do -15°C) a tak Vám vydrží na záhonku i přes zimu. Což naznačuje i to, že vážně není náročná na pěstování :). Hlavně dříve byla růžičková kapusta cenným zdrojem vitamínů v zimním období. Dobré je vysadit růžičkovou kapustu do minerálně bohaté humózní půdy a na místo chráněné proti větru. Rozhodně tato zelenina není jednoduchá pro svoji přípravu, ale pokud se to naučíme, stojí to za to. Stačí překonat předsudky z dětství, kdy jsme se na ni netvářili zrovna přívětivě. Nejčastěji ji nejspíš nalezneme v polévce. Ale spousta lidí si ji připravuje i jako přílohu k masu nebo jen tak na másle. Pro zachování vitamínů je ovšem důležité růžičkovou kapustu vařit opravdu minimálně. Doporučuji spíše jenom spařit vodou.

Pěstování růžičkové kapusty

  • osivo vyséváme v dubnu do pařeniště
  • červen – červenec ji potom vysazujeme na záhon
  • koncem srpna zaštipujeme terminální pupen (vedoucí vrcholový pupen)
  • zajímavost: růžičky projité mrazem lépe chutnají
  • záhonky nezapomeňte pravidelně plít a ještě pravidelněji zalévat
  • na hnojivu šetřit nemusíte

Led 08

Květák

Květák obsahuje

  • malé množství sacharidů a proteinů
  • provitamin A (betakaroten)
  • vitamin B a E
  • významné množství vitaminu C (46 mg/100 g)
  • velké množství draslíku
  • nepatrné množství sodíku
  • hodně vápníku, hořčíku, fosforu a železa
  • chrom, zinek, mangan, měď a selen

Vlastnosti květáku

  • reguluje průchodnost střev
  • usměrňuje trávicí proces
  • pomáhá při problémy se srdcem a oběhovou soustavou
  • působí diureticky – pomáhá při selhání ledvin, artritidě, dně, otocích spojených s chorobami ledvin a při ledvinových kamenech
  • velmi dobrý při prevenci rakoviny
Květák

Květák

Rady při vaření

  • aby květák zůstal při tepelné úpravě bílý stačí kápnout pár kapek citronové šťávy

Led 08

Kapusta

Kapusta nemá takovou popularitu jako zelí, přestože si v něm po stránce prospěšnosti pro zdraví ničím nezadá. Stejně jako zelí je velmi bohatá na vitamíny a minerální látky (obsahuje vitamin C, vitamíny skupiny B, karoten, vitamín E a K, kyselinu listovou, draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor, selen).

Kapusta

Kapusta

Kapusta obsahuje

  • síru (protirakovinné účinky)
  • vitamín C
  • draslík
  • kyselinu listovou
  • vitamín B3
  • vápník
  • mangan
  • sodík, hořčík, fosfor, železo, jód, zinek, chróm a fluór

Vlastnosti kapusty

  • pomáhá k silným zdravým nehtům, lesklým vlasům, i mladistvé pevné pokožce
  • protirakovinné účinky
  • podrpotuje imunitu
  • napomáhá k silnějším kostem
  • napomáhá metabolismu, hojení ekzémů a jiných kožních potíží
  • snižuje cholesterol

Kapusta velmi pozitivně ovlivňuje trávicí trakt, ulevuje bolavému žaludku, zlepšuje funkci jater, urychluje pasáž trávicím traktem. Vitamíny skupiny B se starají o zdraví nervové soustavy. Díky karotenům jsou posilovány sliznice, jejich regenerace i bariérové funkce. Snižuje cholesterol, podporuje imunitu, má protirakovinné účinky. Díky vysokému obsahu biotinu působí příznivě na stav pleti. Růžičková kapusta je doporučována při odvodnění, tedy pokud trpíme otoky, dnou, revmatismem, společně s tím má i detoxikační účinky.

Je tedy patrné, že kapusta působí na lidské zdraví na mnoha frontách. A navíc alergie na kapustu je spíše vzácná.

Zelí má na našem talíři mnohem větší prostor než odrůdy kapusty, což je škoda. Kapustu můžeme vařit, dusit, smažit, zapékat nebo ji připravit zadělávanou. Na rozdíl od zelí se nekonzumuje syrová pro její typickou chuť. I do salátu se krátce spaří.

V kuchyni je u nás populárnější spíše růžičková kapusta, která je součástí mnoha zeleninových směsí.

Všechny typy kapust se dobře hodí k masu, zvláště pak ke slanině. Známé jsou krémové kapustové polévky, zapékaná kapusta, kapustové karbanátky, nákyp či může být podávána jako příloha.

Pěstování kapusty

Jako jedna z mála je kapusta odolná proti chladu a mrazu, proto si na ní můžeme pochutnat nejen na podzim, ale i v zimě .

Kapusta patří u nás k poměrně málo pěstovaným zeleninám, které se konzumují v menším množství. Podobně jako většina košťálovin, patří mezi dvouletky. V prvním roce pěstování naroste listová část, v druhém roce květní stonek, na níž se později vytvoří semena.

Nejvíce mu vyhovují vlhčí, středně těžké a vyhnojené půdy. Ideální je zařazení do první tratě, čili po hnojení chlévským hnojem. V zahradách se pěstuje zejména po špenátu, salátu, karotce, cibulce a růžičková kapusta hlavně po luštěninách .

Časné košťáloviny a ředkvička nejsou jako předplodina vhodné, protože jsou to příbuzné druhy. Kapustu můžeme pěstovat z přímého výsevu nebo ze sazenic. Během vegetace porost sledujeme, zajistíme včasné okopávání, závlahu, přihnojování a vhodnou ochranu proti chorobám a škůdcům.

Ze škůdců se nejčastěji vyskytují mšice, molice, dřepčíci, bělásek zelný, můra kapustová a jiné. Z chorob jsou nejnebezpečnější houbové onemocnění. Na ochranu rostlin používáme přípravky určené na ostatní košťáloviny.

Led 08

Jedlé kaštany

Kaštany, potažmo kaštanovník zná určitě každý od svého ranného dětství. Všichni jsme chodili a snad i ještě chodíme sbírat tyhle krásné lesklé plody. Ale málokdo z nás tuší, že kaštany dokáží být velmi účinnými v boji proti mnoha nemocem a neduhům.

Jedlé kaštany obsahují

  • vitamín C, B a E
  • hořčík, železo, draslík, vápník , fosfor, měď, chlor, niacin, karoten, biotin
  • kyselinu pantotenovou
  • velké množství  bílkovin, glycidů a škrobů
  • sacharózu, dextrin a olej

Vlastnosti jedlých kaštanů

  • pomáhají při léčbě s nemocemi srdce a ledvin
  • působí proti vysokému krevnímu tlaku
  • čistí játra od jedovatých zplodin
  • působí proti průjmům
  • pozitivně napomáhají při psychických poruchách a stavech úzkosti

Původem je kaštanovník od Středozemního a Černého moře. Do naší oblasti se kaštan(ovník) dostane díky Římanům. Jedná se o velmi starý strom. Objevují se nálezy 8-9 milionů let staré. Ale až kolem 6. století p.n.l. se začíná kaštan konzumovat a to ve velkém. Tento mohutný strom má rád teplo a tak není divu, že se mu nejvíce daří na Jižní Moravě.

Jedlé kaštany a zdraví

Již zmiňovaní Římané používali kaštan k léčení spousty nemocí. Například kaštan používali i k léčbě vztekliny (dnes bych to již jako jediný lék nedoporučoval). Vývar z kůry sloužil jako ozdravná koupel, protože obsahoval látky, které podporují cévní soustavu a zpevňují stěnu cév. Lidé, kteří se rádi sluní by měli kaštanu také věnovat chvilku pozornosti, protože obsahuje látky, které chrání pokožku před slunečním zářením.

Kaštany jsou studnou všech možných dobrých látek. Sportovci využijí lehké cukry, které obsahují. Také obsahují „zdravé tuky“. Takzvané nenasycené tuky, které jsou nápomocné cévní soustavě. Kaštany jsou velmi bohaté na draslík, železo, kalcium, vitamíny A, E, B a C. Dobrá zpráva je, že kaštany jsou bezlepkové, takže si je může dopřát opravdu každý.

Jak nakoupit a správně zpracovat

Při nákupu kaštanů dáme pozor, aby nebyly napadené plísní, při špatném skladování jsou k tomu náchylné. Doma je co nejrychleji zpracujeme nebo jejich uchováme v mrazničce. Kaštany se jedé pouze tepelně upravené – můžeme je péct, vařit, dělat z nich pyré nebo nádivku. Před tepelnou úpravou musíme kaštanem nařezat slupku do kříže, uděláme asi 2 cm dlouhé řezy kolmo na sebe a půl centimetru do hloubky pod slupku. Řežeme na vypouklé straně kaštanu. Aby se lépe nařezali, můžeme je nechat předtím několik hodin ponořené ve vodě.

Vařené kaštany

Nařezané kaštany dáme do vroucí vody a vaříme asi 9 minut. Potom je zabalíme do utěrky nebo ručníku či hrubšího plátna a přes tkaninu rozdrtíme slupky .

Pečené kaštany na grilu či v troubě

Atmosféru zimního tržiště si můžeme vykouzlit doma na terase, když se pustíme do pečení kaštanů. Rozžhavíme dřevěné uhlí a nad uhlíky asi 10 centimetrů dáme grilovací misku nebo rošt, naskládáme na něj nařezané kaštany a pečeme, dokud slupky neprasknou. Kaštany ale musí zůstat hnědé, nesmějí zčernat. Rychle je pak oloupeme. Péct můžeme také v troubě při teplotě 200 ° C. Kaštany dáme na plech řezem nahoru, pečeme 10 až 15 min., dokud slupky nezačnou praskat a vnitřek jemně zhnědne.

Led 08

Hrušky

Hrušky obsahují

  • pektin
  • provitamín A
  • vitamíny B
  • kyselinu listovou
  • vitamín C
  • draslík, sodík, měď i vápník
  • velké množství vody

Vlastnosti hrušek

  • pomáhají při zažívánía pročišťují střeva
  • podporují krvetvorbu
  • posilují imunitní system
Hrušky

Hrušky

Led 08

Datle

Datle obsahují

  • draslík a vápník
  • vitaminy B1 a A
  • sušené datle obsahují více niacinu, mědi, železa a hořčíku než datle čerstvé
  • čerstvé datle naopak mají více vitaminu C
  • čerstvé i sušené datle jsou specifické enormním obsahem cukru
  • zdroj rozpustné vlákniny

Vlastnosti datlí

  • výborné pro doplnění energie při fyzických aktivitách
  • cukry, které datle obsahují dodají potřebnou glukózu a bílkoviny vyrovnají ztráty aminokyselin
  • udržuje rovnováhu elektrolytů v buňkách (podporuje šíření nervových vzruchů)
  • napomáhá při přenosu kyslíku v krvi
  • čerstvé datle utišují dráždivost a pomáhají při respiračních onemocněních
  • účinný uspávací prostředek (obsahují vysoké množství aminokyselin tryptofanu, které se v těle přeměňují na spánkový hormon melatonin)
  • snižují krevní tlak
  • prospívá kostem, zubům, kůži a vlasům
  • povzbuzují při poklesu výkonu a únavě (nevyčerpávají při tom zásoby vašeho jaterního glykogenu, tak jako káva či nápoje obsahující tein či kofein)

Led 08

Čekanka

Čekanka obsahuje

  • manit
  • třísloviny
  • cholin
  • arginin
  • kaučuk
  • velké množství minerálních látek
  • glykosidické a terpenické hořčiny (podporují trávení, chuť k jídlu a vylučování žluče)
  • polysacharid inulin (slouží jako doplňková výživa pro diabetiky)

Vlastnosti čekanky

  • působí močopudně a mírně projímavě
  • používá se při léčbě ledvinových kamenů,močových cest, žlučových kamenech a zácpě
  • napomáhá fungování jater a žlučníku
  • podporuje krevní oběh

Čekanku můžeme rozdělit na několik druhů:

  • čekanka kadeřavá
  • čekanka salátová červenolistá
  • čekanka hlávková
  • čekanka obecná listová
  • bílá čekanka

Čekanka

Jedná se o dvouletou zeleninu, která v druhém roce díky stonku dosahuje výšky i 1m.

 Čeknka obecná

Čekanka obecná se sbírá pro léčivé účinky. Tedy převážně její kořen, který se sbírá na podzim. Kořen čekanky obecné dosahuje cca 30cm a krájí se a suší po zhruba 15cm částech. Látky obsažené v kořenu ovlivňuje činnost jater, slinivky, trávicí soustavy. Také povzbuzuje chuť k jídlu a používá se k léčení žlučových a ledvinových kamínků. Vzhledem k mírným projímavým učinkům se dá užít i při zácpě.

Čekanka listová

Listová čekanka je známá již od dob antiky. Používá se hlavně do salátů. Aby jsme dostali při vlastním pěstování listové puky, zahrneme předpěstované kořeny (bez listů) hlínou a necháme čekanku ve tmě 5 – 8 týdnů růst. Metoda pěstování vznikla v Belgii v 18. století. Díky této metodě pěstování nejsou listy tolik hořké jako když pěstujete čekanku běžným způsobem. Čekanka listová zamezuje v našem těle ukládání těžkých kovů. Váže je totiž na sebe a odvádí z těla ven. Také by měla preventivně působit proti rakovině střev.

Čekanka kořenová

Kořenová čekanka je velmi známý druh této zeleniny, jejíž sušený kořen se používá pro vaření náhražky kávy a to cikorky.

Pěstování čekanky

Čekanka se vysévá v dubnu přímo do záhonu. Vzdálenost řádků by měla být zhruba 30cm. Samotné kořeny sklízíme v říjnu, kdy se jim listy odříznou 1,5 – 2cm od srdíčka. Kořeny se potom uchovávají v chladném sklepě nejlépe v písku.

Led 08

Citrón

Citrón obsahuje

  • kyseliny citrónové, jablečné, octové, mravenčí (zvyšují účinek kyseliny askorbové – vitaminu C)
  • vitamínu C
  • flavonoidy, terpeny
  • draslík, železo
  •  fytochemikálie

Vlastnosti citrónu

  • má silný antiseptický účinek
  • flavonoidy mají protirakovinné účinky a ochraňují kapiláry
  • detoxikuje organismus
  • zlepšuje vstřebávání železa ve střevech
  • ředí krev
  • podporuje metabolismus
  • zlepšuje pružnost cév
  • doporučuje se při zvýšeném riziku trombózy a edémech
  • ulevuje zánětům v ledvinách
  • citronová kůra je vhodná při ledvinových kamenech
  • celkově zlepšuje odolnost organismu


Citrón aneb žlutý poklad s vůní dráždící čichové ústrojí. Čaj s rumem a plátkem citrónu, nebo i čaj bez rumu s plátkem citrónu. Kyselá chuť na jazyku, až se z toho uši chtějí samy rolovat a samozřejmě citronová poleva na zákusku. To je jen zlomek věcí, které se některým z nás mohou vybavit při slově citrón.

Původ citrónu je poněkud nejistý, jakkoli se všeobecně předpokládá, že se jedná o domácí ovoce z Asie, přesná lokalita prvního citronovníku není úplně jasná. Jeho původ je kladen střídavě do Číny, jižní Indie a severní Barmy. Genetické studie stanovily, že citróny pocházejí z hybridu zkříženého kyselého pomeranče a cedrátu. Tyto plody jsou zástupci čeledi routovitých. Citróny se dostaly do Evropy klasickou cestou přes Blízký východ v dobách působení Římské říše, tedy někdy v průběhu prvního století před naším letopočtem. Je zvláštní, že v té době byly citróny již výrazně kultivovaným ovocem, které bylo známo ve starém Egyptě i ve staré říši Peršanů, a to již v období 700 let před naším letopočtem. První kultivace citrónu v Evropě byly prováděny v Janově v polovině 15. století. V Americe citróny, stejně jako další druhy ovoce a zeleniny, nebyly známy až do Kolumbových dob. Teď jsou citronovníkové háje například neodmyslitelnou součástí Floridy a Kalifornie.

Citróny jsou velice pěknými a barevnými zásobníky na vodu. Obsahují ji z celkového objemu asi z 87 %. Dále každý takový běžný citrón obsahuje bílkoviny, tuky, mastné kyseliny a cukry. Naopak v nich nenajdeme vlákninu ani cholesterol. Minerální složení zahrnuje v největším množství prvky jako draslík, vápník, fosfor, hořčík a mnoho dalších. Z vitamínu jsou v citrónech zastoupeny nejenom vitamín C, který je více méně dominantním, avšak také vitamín B6, karoten, thiamin, riboflavin a niacin.

Z ekonomického hlediska se jedná o jeden z nejúspornějších druhů ovoce, protože dokážeme při přípravě jídel využít úplně celý citrón zcela beze zbytků. Citrónová šťáva, dužina i kůra se přidávají do různých pokrmů a pochutinek. Samotná citronová šťáva je 5% až 6% koncentrovaná kyselina citronová, která jim dodává jejich charakteristickou kyselou chuť a malým Američanům způsob přivýdělku díky prodeji citronády. Citronová šťáva se tak přeneseně stala základem nápojového průmyslu. Ale nejen to, je toho mnohem více. Avšak základem zůstává otázka, jak by váš život vypadal bez citrónu? Odpověď: Kysele.

Babské rady

  • kousek citrónové kůry proti zápachu v krbu
  • rozkrojený kousek citronu namočený v soli odstraňuje skvrny z mramoru
  • přidáním pár kapek citronové šťávy do vody vytvoříme příjemný zvlhčovač vzduchu
  • dává se do chladničky jako pohlcovač zápachu
  • lžičku dát do rýže, aby se neslepila
  • plátky citronu zaplaší mravence
  • dezinfikuje škrábance a řezné rány
  • rozpouští bradavice