Sladké brambory nemají nic společného s běžnými druhy brambor, protože jsou to hlízy rostliny Povijnice batátové (Ipomoea batatas), někdy také nazívané povijnice jedlá, které mohou dosahovat hmotnosti až dva kilogramy. Baláty pocházejí z Jižní Ameriky, kde byly jednou z hlavních potravin Indiánů, a do Evropy se dostaly v 16. století.
Sladké brambory obsahují
- vitamin A, C
- vitamin E, vitamin B6
- beta-karoten
- železo, měď, mangan
Vlastnosti sladkých brambor
- oranžová dužnina je bohatá na betakaroten, který tělo přeměňuje na vitamin A – ten přispívá k udržení normálního stavu zraku, kůže a sliznic
- vláknina přispívá k normální funkci střev
- obsahují draslík podílející se na udržení normálního krevního tlaku, mangan a vitamin C
- ve stovce gramů je kolem 86 kilokalorií – víc než v bramborách, protože obsahují víc cukrů
- na rozdíl od brambor se dají jíst i syrové, i když vařené nebo pečené jsou stravitelnější
Druh s oranžovo obarvenou dužinou je stejně sladký jako karotka, chuťově připomíná kaštany a obsahuje více vitamínů než brambory. Obsahem vitaminu E konkuruje ořechem a semenům, čímž pozitivně působí na stav srdce, kůže u mužů i plodnost. Jsou dobrým zdrojem draslíku a vlákniny. Stejně jako jiné plodiny oranžovožluté barvy, jsou taktéž vynikajícím zdrojem betakarotenu. Jeden středně velký brambora se pyšní více než 100% doporučené denní dávky vitamínu A a více než dvě třetiny doporučené denní dávky vitamínu C.
Sladké brambory a zdraví
Batáty jsou dobrým zdrojem vlákniny, a to obojího druhu: rozpustného pektinu v dužnině i nerozpustné vlákniny ve slupce. Vláknina přispívá k normální funkci střev, proto má smysl batáty péct i jíst neloupané.
Hlavní předností je ale betakaroten, kterému oranžové odrůdy vděčí za barvu. Tělo ho přeměňuje na vitamin A, jenž přispívá k udržení normálního stavu zraku, kůže a sliznic a k normální funkci imunitního systému. Čím sytější oranžová dužnina, tím víc karotenu – bílé a žluté odrůdy ho mají výrazně méně.
Ve stovce gramů je kolem 86 kilokalorií, tedy o něco víc než v bramborách, protože batáty obsahují víc cukrů. Dále obsahují draslík podílející se na udržení normálního krevního tlaku, mangan a vitamin C.
Pěstování balátů
Podlouhlé hlízy se sázejí na jaře nebo počátkem léta do květináčů nebo záhonů. Kvetou během krátkých dní až do září. Nesnášejí mráz, proto je přestěhujte do zimní zahrady nebo do místnosti. Vynést rostliny ven můžete až v polovině nebo na konci května, podle počasí.
Daří se jim ve vápenaté a písčitohlinité půdě. Pokud jste se jich rozhodli pro pěstování v nádobě, postačí klasický substrát obohacený o živiny. Zalévejte mírně. Vyžadují světlé a teplé místo, chráněné před větrem, ne však na přímé slunce.
Recepty
Zda je sladký brambor uvařený zjistíte, pokud jej zmáčknete kleštěmi. Měl by být měkký. Pečení sladkých brambor urychlíte, pokud je podélně propícháme kovovou jehlicí. Takto se teplo dostane až do středu.
Ze sladkých brambor se dá připravit vynikající kaše. Klasické vaření ve velkém množství vody je připraví o množství živin a chuť. Namísto toho uvařte oloupané plody v malém množství vývaru na mírném ohni a rozmačkejte je spolu s ním.
Sladké brambory se hodí nejen v zimě na zahřátí, ale také v létě. Na grilovací jehlice napíchněte menší kousky, potřete je olivovým olejem a ochuťte bylinkami, případně posypte skořicí nebo zázvorem.
Jak sladké brambory vybrat a skladovat
Batát má být pevný, bez měkkých míst, trhlin a naklíčených oček. Slupka může být oranžová, červenofialová i bílá – barva dužniny přitom nemusí odpovídat barvě slupky. Oranžová dužnina je vlhčí a sladší, bílá a žlutá bývá sušší a moučnatější.
Do lednice batáty nepatří: chlad jim mění strukturu a chuť. Skladujte je při pokojové teplotě v temnu a suchu, kde vydrží několik týdnů. Nekombinujte je s cibulí ani bramborami, vzájemně urychlují kažení.
Odkud sladké brambory pocházejí
Přes podobné jméno nemají batáty s bramborami nic společného – brambor patří mezi lilkovité, batát mezi svlačcovité. Pocházejí ze Střední a Jižní Ameriky, kde je pěstovali už předkolumbovské kultury, a do Evropy je přivezl Kryštof Kolumbus dřív než brambory.
Ve Španělsku a Anglii byly batáty známé už v 16. století, ale v chladnějším podnebí se neujaly. V českých obchodech jsou běžné teprve několik posledních desetiletí, i když u nás se dají za teplých let pěstovat také.
Zdroje a další čtení
Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.
- Složení potraviny: FoodData Central (databáze ministerstva zemědělství USA)
- Znění účinků živin: Registr zdravotních tvrzení EU
- Odborné studie: Google Scholar – Ipomoea batatas
- Knihy: Google Books – Ipomoea batatas
