Čekanka – Sezónní potraviny

Čekanka obsahuje

manit
třísloviny
cholin
arginin
kaučuk
velké množství minerálních látek
glykosidické a terpenické hořčiny (podporují trávení, chuť k jídlu a vylučování žluče)
polysacharid inulin (slouží jako doplňková výživa pro diabetiky)

Vlastnosti čekanky

kořen je nejbohatším běžným zdrojem inulinu – rozpustné vlákniny, která přispívá k normální funkci střev
listy obsahují vitamin K a kyselinu listovou a mají velmi málo energie
hořké látky podporují tvorbu trávicích šťáv – proto se hořké saláty tradičně podávají před hlavním chodem
pražený kořen slouží jako náhražka kávy a neobsahuje kofein
v lidovém léčitelství se odvar z kořene používal při zažívacích potížích a jako močopudný prostředek

Čekanku můžeme rozdělit na několik druhů:

čekanka kadeřavá
čekanka salátová červenolistá
čekanka hlávková
čekanka obecná listová
bílá čekanka

Jedná se o dvouletou zeleninu, která v druhém roce díky stonku dosahuje výšky i 1m.

Čeknka obecná

Čekanka obecná se sbírá pro léčivé účinky. Tedy převážně její kořen, který se sbírá na podzim. Kořen čekanky obecné dosahuje cca 30cm a krájí se a suší po zhruba 15cm částech. Látky obsažené v kořenu ovlivňuje činnost jater, slinivky, trávicí soustavy. Také povzbuzuje chuť k jídlu a používá se k léčení žlučových a ledvinových kamínků. Vzhledem k mírným projímavým učinkům se dá užít i při zácpě.

Čekanka listová

Listová čekanka je známá již od dob antiky. Používá se hlavně do salátů. Aby jsme dostali při vlastním pěstování listové puky, zahrneme předpěstované kořeny (bez listů) hlínou a necháme čekanku ve tmě 5–8 týdnů růst. Metoda pěstování vznikla v Belgii v 18. století. Díky této metodě pěstování nejsou listy tolik hořké jako když pěstujete čekanku běžným způsobem. Čekanka obsahuje vlákninu a hořké látky, které podporují tvorbu trávicích šťáv. Obsažený inulin je rozpustná vláknina, která přispívá k normální funkci střev.

Čekanka kořenová

Kořenová čekanka je velmi známý druh této zeleniny, jejíž sušený kořen se používá pro vaření náhražky kávy a to cikorky.

Pěstování čekanky

Čekanka se vysévá v dubnu přímo do záhonu. Vzdálenost řádků by měla být zhruba 30cm. Samotné kořeny sklízíme v říjnu, kdy se jim listy odříznou 1,5–2cm od srdíčka. Kořeny se potom uchovávají v chladném sklepě nejlépe v písku.

Jak čekanku vybrat a skladovat

Pukům salátové čekanky se říká puky nebo endivie a poznáte na nich hodně už podle barvy. Mají být bílé až smetanové s nažloutlými špičkami, pevné a těsně sbalené. Zelenající listy znamenají, že se puk dostal ke světlu – a se světlem roste hořkost.

Právě proto se čekanka skladuje ve tmě: zabalená do papíru v zásuvce lednice vydrží týden i déle. Kořenová čekanka se ukládá stejně jako jiná kořenová zelenina, do chladu a vlhka.

Čekanka v kuchyni

Hořkost čekanky není chyba, je to její přednost – jen potřebuje protiváhu. Syrové listy v salátu se dobře snesou s něčím sladkým (hruška, jablko, pomeranč, med) a něčím tučným (vlašské ořechy, modrý sýr, slanina). Druhá cesta je teplo: dušená na másle nebo zapečená se šunkou a bešamelem čekanka většinu hořkosti ztratí a zesládne.

Nejvíc hořkosti je v jádru u spodku puku – když ho vyříznete klínovým řezem, chuť výrazně zjemní.

Odkud čekanka pochází

Čekanka obecná roste planě po celé Evropě a její modré květy zná každý z okrajů cest. Pražený kořen se dlouho používal jako náhražka kávy, hlavně za napoleonských válek, kdy byla pravá káva nedostupná – odtud „cikorka“.

Salátové puky vznikly náhodou: belgický zahradník v polovině 19. století zapomněl kořeny čekanky ve sklepě a ony vyhnaly bílé sbalené listy. Belgie zůstala hlavním pěstitelem dodnes.

Čím čekanka prospívá

Kořen čekanky je nejbohatším běžným zdrojem inulinu – rozpustné vlákniny, kterou tělo samo nestráví a která přispívá k normální funkci střev. Právě inulin dává kořeni nasládlou chuť a je důvodem, proč se z něj vyrábějí sirupy a přídavky do potravin.

Listy jsou naopak nízkoenergetické a obsahují vitamin K a kyselinu listovou. Hořké látky v nich podporují tvorbu trávicích šťáv, což je důvod, proč se hořké saláty tradičně podávají před hlavním chodem.