Led 15
Led 12
Led 08
Ředkvička
Led 08
Rebarbora
Led 08
Polníček kozlíček, že jste o něm ještě nikdy neslyšeli? Ani se tomu nedá moc divit, nejedná se zrovna o běžně známý druh zeleniny. Také jen zlomek lidí ví, že se jedná o salát. Avšak obyčejný salát to přesto není.
Polníček je příbuzný kozlíku lékařskému, to znamená, že jej můžeme považovat téměř za bylinku. Doba sklizně u polníčku je stejně tak neobvyklá, protože na rozdíl od jiných salátů, které máme spojeny především s létem, tento se sklízí na podzim a brzy na jaře. Právě v tomto ohledu tkví v polníčku jeho výjimečnost, protože v období vegetačního klidu nám může poskytovat tolik důležité vitamíny. Polníček je proslaven hlavně z jídelníčku starých Římanů. V Evropě je zmiňován od 16. století. Počátkem 18. století jsou dochovány zprávy, že se běžně pěstoval v zahrádkách, ale přesto povědomí o jeho skvělých vlastnostech zapadlo kamsi hluboko do lidského vědomí. Planě rostoucí bychom jej u nás našli i teď, ale kultivovaný je přeci jen chutnější. Jedná se o rostlinku rostoucí v malých růžicích s protáhlými lístky, které jsou 10 – 20 cm dlouhé. Seje se v březnu a dubnu pro podzimní sklizeň a v září pro jarní sklizeň.
Jeho listy jsou šťavnatější a mají vyšší nutriční hodnotu než běžně rozšířený hlávkový salát. Ale nejenom to. Polníček normálně obsahuje vysoké množství vitamínu C, provitamínu A a v neposlední řadě také vitamíny skupiny B. Z dalších látek zahrnuje vitamín E, dále samozřejmě kyselinu listovou, rutin, ale také látky jako fosfor, vápník a jiné. Jeho význam je stěžejní pro jedince s onemocněním ledvin.
Co se nutriční hodnoty týká, že polníček významnější zásobárnou prospěšných látek než třeba hlávkový salát. V polníčku se skrývá velké množství vitamínu C, dokonce více než v citronech, vitamíny A a E, kyselina listová, betakaroten, minerály zastupují železo, draslík, hořčík, vápník.
Z výčtu obsažených nutrientů se dá odvodit, že polníček výrazně posiluje imunitní systém, podporuje pevnost a hojení sliznic, pozitivně zasahuje do krvetvorby, aktivuje látkovou přeměnu v buňkách. Díky hořčíku pak zvyšuje odolnost nervové soustavy. Dodává vitalitu a posiluje výkonnost. Je také vhodnou potravinou při redukčních dietách, jako ostatně všechny již výše zmíněné druhy.
Listy polníčku mají jemnou delikátní oříškovou chuť. Ke koupi jsou k sehnání malé růžice listů s drobnými kořínky, které je nutné před konzumací odstranit. Nejčastěji se používá do salátů nebo jako zeleninová obloha k jídlu.
Potřebujeme na něj pouze 300 g polníčku, 1 cibuli, 2 lžíce oleje, 3 vařená vejce, 1 lžíci octa, sůl, cukr a pepř. Očištěný polníček natrháme, přidáme na tenká kolečka nakrájenou cibuli, olej, ocet, cukr, sůl, pepř, nadrobno rozsekaná natvrdo uvařená vejce, promícháme a můžeme podávat. Polníček je velice jednoduchý důkaz toho, že i v zimě, popřípadě na začátku jara, si můžeme doma nachystat čerstvý a velice chutný salát, který svou jednoduchostí nemá konkurenci, ale především nám dodá všechny potřebné látky, jež udržují naše tělo a zdraví v trvalé kondici.
Na salát potřebujeme 500g polníčku, který pečlivě omyjeme a zbavíme kořínků, necháme vysušit na sítku. Mezitím si připravíme zálivku. Metličkou vyšleháme 1/8 litru balsamikového octa s 2 lžícemi kremžské hořčice a pomalu přikapáváme olej z vlašských ořechů, asi 5 lžic. Dochutíme pepřem a solí.
Polníček smícháme s dresinkem a na závěr posypeme jadérky granátového jablka.
Led 08
Jarní cibulka je jedna z odrůd klasické cibule. Má v podstatě stejné vlastnosti a účinky, tudíž více si o ní můžete přečíst na stránce samotné cibule.
Jarní cibule se vysévá brzy na jaře. Pro správný růst a prosperitu potřebuje cibulka dlouhé letní dny.
Cibulka se používá jako zpestření všech možných jídel a také hlavně do pomazánek.
Led 08
Šťovík
Led 08
Brambory
Brambory zažily svůj vrchol slávy při průmyslové revoluci v Evropě. Byly dovezeny Španěly z Jižní Ameriky a patří k čeledi lilkovitých. V Peru (tam se bramborám říkalo papa a pivu z nich chacha) byly pěstovány již před 4 000 lety.
Brambory jsou vcelku dobrá potravina. Bohatá na minerálky, vitamíny, proteiny, ale téměř žádný tuk. Bohužel je potřeba aspoň trochu povařit a tím zase trochu těchto dobrých věcí ztratí. Kromě zdravý prospěšných látek brambory také obsahují toxické glykoalkaloidy, které se ovšem při teplotě nad 170°C částečně rozkládají. Jejich nejvyšší koncentrace je pod slupkou a také se zvyšuje při vystavování brambor slunci.
Na pěstování jsou velmi nenáročné. Dokáží vyrůst téměř všude. Například v tropech se dají sklízet i po 2 měsících. Jejich oblibě také přispívá to, že má velké hektarové výnosy. Samotná bylina dorůstá 60 – 100cm. Květy jsou bílé. Plody jsou zelené – žlutozelené bobule obsahující semena. My konzumujeme podzemní část. Rozmnožujeme je hlízami. Samotná semena slouží spíše pro šlechtění. Pro jejich uskladnění je potřeba tma, sucho a chlad.
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/100 g | 79,0 | Na | 7 | vitamin C | 11 – 21 |
| bílkoviny | g/100 g | 2,1 | K | 360 | vitamin D | – |
| tuky | g/100 g | 0,2 | Ca | 6 | vitamin E | stopy |
| cukry | g/100 g | 0,6 | Mg | 14 | vitamin B6 | 0,31 |
| škrob | g/100 g | 16,6 | P | 37 | vitamin B12 | stopy |
| vláknina | g/100 g | 1,3 | Fe | 0,4 | karoten | stopy |
| mastné kyseliny | g/100 g | 0,1 | Cu | 0,08 | thiamin | 0,21 |
| cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,4 | riboflavin | 0,02 |
| energie | kJ/100 g | 318 | Mn | 0,1 | niacin | 0,6 |
Nutriční tabulka převzata z Wikipedie.
Nové brambory zásadně neloupejte, jenom je vydrhněte plastovou drátěnkou nebo kartáčkem. Slupky obsahují vysoké procento vitamínu C, o nějž byste se připravili.
Nazelenalé až zelené brambory nekonzumujte – v jakékoli úpravě jsou zdraví škodlivé a jejich chuť není dobrá.
Pokud máte jenom nové nebo rané brambory a potřebujete připravit knedlík či noky, přidejte do těsta na 1/2 kg brambor 3 lžíce solamylu.
Led 08
Černému kořenu se dříve říkalo „hadí mord španělský“. Konzumovat se tato zelenina začala kolem 16. století a pochází z jižní Evropy. Černý kořen se dá pěstovat v podstatě kdekoliv, protože dobře odolává i nízkým teplotám.
Kořen bývá dlouhý kolem 35cm. Jak můžeme usoudit z názvu, barva kořene je černý 😉 a uvnitř naopak zase bílý. V červenci a srpnu nám černý kořen dokonce vykvete a musím říct, že i hezky voní. Po odkvetení můžete s radostí nasbírat semena na další sezon(k)u. Skladování postačí jako u běžné kořenové zeleniny. Dejte si ovšem pozor na jeho rychlé plesnivění.
Pokud se rozhodnete černý kořen pěstovat, dopřejte mu hodně slunce a spoustu vláhy. Věřte, že jej má moc rád. Vysévat doporučejeme v únoru nebo březnu a se sběrem kořene můžete začít začátkem podzimu před prvními mrazíky. Bohužel není lehké tuto zeleninu koupit. Nejlepší je vydat se na farmářský trh a snažte se vybírat si kořeny, které jsou slabší.
Příprava kořene je trochu komplikovanější. Nejdříve se musíte zbavit černého povrchu. Poté tzv. latexu, který z kořene vytéká (bílá tekutina, která vytváří takový film na kořeni). Pokud nechcete, aby vám po oloupání kořen nezhnědnul, namočte jej do okyselené vody. Jíst už jej potom můžete jak jen hrdlo ráčí. V jakékoliv podobě. Syrový či smažený.
Pro své vlastnosti je vhodný i pro diabetiky a revmatiky. Také černý kořen pomáhá hojení ran, trávení a podporuje činnost žláz s vnitřní sekrecí. Doporučuje se i při nechutenství, protože podporuje chuť k jídlu.
Led 08
tuřín
Tuřín (brukev řepka tuřín) je kořenová zelenina. Trochu podobná vodnici. Na rozdíl od vodnice má tuřín větší bulvy. Tuřín používáme již něco kolem 4000 let a první použití mají na svědomí středozemní národy.
Tuřín je v našich končinách podceňovanou a upozaďovanou plodinou. Má však našemu tělu co nabídnout. Obsahuje vysoký podíl vody, je tedy velmi dietní. Obsahuje vitamín C, betakaroten a velké množství vápníku. Pomáhá hojit neduhy v oblasti zažívacího traktu. Zlepšuje stav pokožky, čistí krev, je prevencí před osteoporózou. Není však doporučován pro lidi, kteří trpí akutním zánětem jater či žlučníkovými kameny.
Díky silicím má tuřín svou zvláštní specifickou chuť. Při štěpení těchto silic se uvolňují látky, které mají přímé antibakteriální účinky.
V tomto čase jsou také sklízeny pozdní odrůdy vinné révy a ostatní plodiny, které byly ponechány v záhonech, např. mrkev, celer, česnek, špenát, černý kořen, pastinák.
Sklízejí se též plodiny, které se díky svému krátkému vegetačnímu období zasévají v průběhu léta, po první sklizni. Mezi ně patří červená a černá ředkev, ředkev bílá, vodnice, ředkvičky aj.
Pro konzumaci pěstujte pouze žlutomasé odrůdy. Zbylé patří spíše zvířatům. Chuťově je tuřín trochu nasládlý a pepřový. Syrové se konzumují pouze mladé bulvy. Ty větší se dávají hlavně do polévek, příloh (lepší než brambory) nebo omáček. Vzhledem k tomu, že z 90% tuřín obsahuje vodu, bude určitě dobře použitelný pro různé diety. Ale pozor. On je také i velmi zdravý! K jídlu se dá použít nejen bulva, ale i listy. Pokud budete tuřín vařit, stačí jej nakrájet na kostičky a 30min povařit. Jsou skvělé společně s bramborami.
Tuřín podobně jako pórek lze využít celý – jeho nadzemní listnatou část i bulvu. Nejčastější kuchyňskou úpravou je vaření, v polévkách, v omáčkách. V případě, že je tuřín mladý, chutná dobře i syrový. Je možné jej také opéct nakrájený jako hranolky.
Tuřín, mrkev oloupaná a opláchnutá vodou se pokrájí na silnější kusy a ve slané vodě se uvaří do měkka. Když vychladne, nakrájí se na jemné plátečky a promíchá se opatrně s jemně pokrájenými oloupanými jablky, usekanou cibulí, opepří se, osolí a přidá se octová zálivka. Je dobré připravit salát 12 hodin předem, před podáváním, aby vše náležitě prosáklo a mělo lahodnou chuť.
Oloupejte tuřín a nakrájejte na plátky. Srovnejte na vymaštěný plech, posolte, posypte tlučeným kmínem a opékejte v troubě. Tuřínové opečenky uvítají zejména děti.
2 bulvy tuřínu nebo řepy, vařená rýže natural, 1 cibule, 1 vejce, olej, sůl, voda
Bulvu tuřínu nebo řepy uvaříme v osolené vodě do měkka. Odkrojíme z ní vrchní část a vnitřek vybereme, až zůstane tenká slupka. Vybraný tuřín rozetřeme, smícháme s vařenou rýží, osmahnutou cibulkou a s nasekaným vejcem uvařeným natvrdo. Touto nádivkou naplníme vzniklou dutinu, zaklopíme víčkem z bulvy a ve vyhřáté troubě zapečeme za 20 až 30 minut.
V Čechách se pěstuje převážně ve vyšších polohách. Pro pěstování je tuřín nenáročný a dokonce vydrží i trochu mrazu. Nemá rád suchou a čerstvě pohnojenou půdu. Tuřín vyséváme začátkem dubna a na záhonek se potom vysazují zhruba po 35cm. Před uskladněním ořežte celé olistěné hlavy.