Kopr obsahuje
- silice, vápník, fosfor
- vitamín C
Vlastnosti kopru
- povzbuzuje činnost trávicí soustavy
- používá se při střevních kolikách
Kvě 16
Kvě 13
Kvě 11
Kvě 04
Kvě 02
Dub 30
Bílé hlávkové zelí je košťálová zelenina. Pěstujeme jej pro její listy, které obsahují opravdu velké zdraví prospěšných látek. Zelí je známo už od pravěku a rostlo ve středozemní oblasti. My ho samozřejmě známě až zhruba od 4. století př.n.l. Díky tomu, že má široké možnosti použití se stalo rychle oblíbeným jídlem, které nechybělo na žádném talíře.
Na rozdíl od kapusty, která je trochu upozaďovanou zeleninou, je hlávkové zelí velmi oblíbené. Jak ve své syrové podobě, tak v různých úpravách. Je bohaté na minerály a vitamíny (karoten, vitamín E, B1, B6, B12, kyselina listová aj., minerální látky zastoupené v zelí patří vápník, přičemž jeho využitelnost je srovnatelná s mlékem, sodík, draslík, železo, fosfor, síra, zinek). Zvláště pak v zimních měsících je výborným zdrojem vitamínu C a to hlavně v kysané podobě, kdy obsahuje větší množství vitamínu C než citrusové plody, navíc podporuje zdraví střeva, protože upravuje střevní mikroflóru a podporuje činnost trávicích orgánů a hojení žaludečních vředů. Obsah vitamínů skupiny B mu dodává harmonizační účinky na nervovou soustavu, zlepšení krvetvorby. Pomáhá též snižovat hladinu cholesterolu a upravovat hladinu cukru v krvi. Vzhledem k vysokému obsahu antioxidantů je výborným prostředkem proti rozvoji aterosklerózy. Sirné sloučeniny, které dávají zelí při vaření typickou vůni, jsou pomocníky u revmatismu. Vápník je pak prevencí osteoporóz. Nemůžeme opomenout ani posilující vliv na imunitní systém a přímé baktericidní účinky zelí.
Zelí se jednoduše tepelně upravuje nebo si jej můžete naložit a nechat vykvasit. Také se velmi jednoduše skladuje a vydrží dlouhou dobu. Bohužel po tepelné úpravě zelí ztrácí většinu dobrých látek. Já osobně si jej nejraději mixuju nebo jen tak přikusuju listy místo chipsů ;). Komu to moc nejede, může zkusit kysané.
Díky vysokému obsahu vlákniny se zelí doporučuje i v různých dietách. A jedna zajímavost. Košťál obsahuje 3x více živin než samotné listy. Takže nevyhazovat!
V léčitelství je zelí využíváno u léčby bronchitid, kdy se podává v podobě zelné šťávy nebo polévky. Chrapotu je pak možné zbavit se popíjením zelné šťávy s medem. Zelí bývá přikládáno na otoky či záněty zubů. Listy jsou rozdrceny, např. válečkem a přiloženy na postižené místo. Krom toho je možné pomocí zelných listů povařených v mléce s otrubami mírnit mokvavý ekzém.
Zelí je nám přístupné v podstatě po celý rok, vydrží velmi dlouhou dobu, pokud je správě uskladněno. Sice na úkor vitamínů, ale je možné ho uchovat i ve sterilovaném stavu, další možností je již výše zmíněná úprava kysáním.
Zelí má svou nezastupitelnou roli v kuchyni mnoha národů. Nejznámější kuchyňskou úpravou u nás je bezesporu dušené zelí podávané jako příloha k vepřovému masu a knedlíkům. Populární je též zelňačka. Na oboje existuje mnoho krajových i rodinných receptů. Ovšem nejen u nás je zelí v kuchyni populární, vezměme třeba takový boršč či eintopf.
Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
---|---|---|---|---|---|---|
voda | g/100 g | 90,1 | Na | 5 | vitamin C | 49 |
bílkoviny | g/100 g | 1,7 | K | 270 | vitamin D | 0 |
tuky | g/100 g | 0,4 | Ca | 52 | vitamin E | 0,20 |
cukry | g/100 g | 4,0 | Mg | 8 | vitamin B6 | 0,17 |
celkový dusík | g/100 g | 0,28 | P | 41 | vitamin B12 | 0 |
vláknina | g/100 g | 2,4 | Fe | 0,7 | karoten | 1,15 |
mastné kyseliny | g/100 g | 0,4 | Cu | 0,02 | thiamin | 0,15 |
cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,3 | riboflavin | 0,02 |
energie | kJ/100 g | 109 | Mn | 0,2 | niacin | 0,5 |
tabulka převzatá ze zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hl%C3%A1vkov%C3%A9_zel%C3%AD
Kysané zelí je najemno nakrájené zelí, jež se zasolí, přidá se kmín. Ze zelí se následně vymačká přebytečná tekutina. Může se přidat cibule, křen, česnek aj. Tradičně se kysané zelí připravuje v keramických hrncích, kam se pořádně napěchuje. Hrnec se poté uzavře vzduchotěsně, ale tak, aby mohly unikat plyny uvolňující se při kvašení. Probíhá kvašení, za nějž jsou odpovědné bakterie mléčného kvašení. Vzniklá kyselina mléčná dává zelí výraznou kyselou chuť. Kysané zelí obsahuje pouhých 17 kalorií ve 100 g.
Množství ingrediencí závisí na nás, na naší chuti. Opět se liší příprava polévky, co rodina, to jiný recept.
Postupujeme tak, že na oleji zpěníme cibuli, přidáme mletou papriku (pálivou, sladkou), společně chvíli zarestujeme a přidáme překrájené okapané sterilované zelí, promícháme. Poté přilijeme vodu, osolíme, opepříme a okmínujeme a vaříme pod pokličkou, asi 10-15 minut. Pak přidáme to polévky na kostičky nakrájenou bramboru a vaříme polévku do jejího změknutí. V průběhu vaření si vedle na pánvi osmažíme nakrájenou klobásku, kterou pak přidáme do polévky. Jako poslední vmícháme zásmažku (nemusí být, pokud je polévka hustá) či smetanu a provaříme.
Na zelňáky je potřeba 400 gramů kysané zelí, ke kterému se přidá 200 gramů hladké a 200gramů polohrubé mouky, 100 gramů pomletých škvarků se 100 gramy sádla, dále 1 vejce, sůl, kmín a majoránku. Ze všech ingrediencí se vypracuje těsto. To se poté vyválí na plát o síle cca 1,5 cm a vykrajují se z něj kolečka/čtverce, která se kladou na vymaštěný plech a pečou se v troubě na 200 stupňů asi 20-30 minut. Po cca 10 minutách je dobré je otočit.
Dub 26
Špenát patří k listové zelenině, která je známá vysokým obsahem vitamínů a minerálů. Kromě železa obsahuje také kalcium, magnézium, zinek a selen. Vitamín E, který je ve špenátu bohatě zastoupen, pomáhá chránit organismus před karcinogenními chorobami, chrání cévy, játra a dokonce bojuje i proti únavě. Významnou roli ve špenátových listech sehrává i vitamín C.
Přestože špenát neobsahuje až tolik železa, jak se dětem, které ho nechtějí jíst říká, má mnoho jiných, zdraví prospěšných látek. Ve vysokých koncentracích obsahuje karotenoidy, které chrání buňky před stárnutím a lutein, který zabraňuje vzniku degenerativního onemocnění sítnice oka.
Zelené špenátové listy jsou také bohatý zdroj vitamínů A, C, E, K a cenných minerálů, jako jsou magnézium, jód, železo, vápník. Nesmíme zapomenout ani na kyselinu listovou, jejíž množství v listech se už po několikaminutovém vaření snižuje na polovinu, a proto se doporučuje špenátové listy před konzumací jen mírně napařit.
Jeho antioxidační vlastnosti dokáží předejít škodlivé oxidaci cholesterolu, která je velice nebezpečná pro srdce i cévy. Hořčík zase zabezpečuje zdravý krevní tlak, stejně jako draslík, přičemž špenát zároveň obsahuje málo sodíku, jehož nadbytek tlak zvyšuje. Zkuste si dát i jen malý špenátový salát a uvidíte, že se to na vašem tlaku projeví.
Vitamin K dokáže zadržovat vápník v kostech, takže jsou pevnější. K tomu přispívají i další minerály, které tato mimořádně zdravá zelenina obsahuje. Takže pokud se bojíte osteoporózy, špenát je jednou z odpovědí.
Kromě zmíněných pozitivních účinků dokáže špenát zabránit vzniku vředů a díky rozmanitým phytonutrientům a pigmentům ochrání pokožku před škodlivým UV zářením.
Špenát vypěstujeme prakticky v každé zahrádce. Nejlépe se mu však daří na středních humózních půdách s neutrální, až slabě zásaditou reakcí. V extrémních stanovištních podmínkách dává uspokojivé úrody jen za zvýšených nákladů. Suché větrné polohy a těžké jílovité půdy zapříčiňují nerovnoměrné vzcházení i horší růst. V zimě ho poškozují holomrazy a kolísavé teploty, které způsobují přetrhání kořínků. Suché jaro stimuluje vybíhání rostlin do květu, což je typické i pro letní období. Na píscích bývají při nedostatečné tvorbě hmoty podprůměrné úrody.
Semínka podpoříte v klíčení, pokud je před výsevem namočíte a necháte 24 hodin v chladničce. Takto upravené semena již však po vysetí nesmí proschnout.
Špenát, který plánujete přezimovat, vysévejte kolem 10. a pak ještě 20. září. Aby bylo pěstování úspěšné, musíte zvolit mrazuvzdorné odrůdy s vysokou odolností proti plísni špenátové.
Dub 25
Dub 25
Bře 27
Mangold je prastará zelenina, která po čase upadla do zapomnění. Dně s se opět objevuje a používáme ho jako alternativu k špenátu, kapusty a jiným druhům listové zeleniny. Mangold znali již staří Římané a jeho pěstování se pozdější rozšířilo ze Severní Itálie na západ do Francie a Švýcarska.
Patří mezi zdravotně velmi hodnotnou zeleninu. Je bohatý zdroj vitamínů A, C a vitamínů P, což jsou bioflavonoidy. minerálních a ochranných látek. Pomáhá naší paměti a proti zánětům.
K dalším pozitivům patří regulace červených a bílých krvinek. Pomáhá při zánětu žil. Má vysoký podíl vlákniny a nízkou energetickou hodnotu. Z mangoldu nepřiberete, ani se ho nepřejíte. Je lehce stravitelný.
Abychom si zajistili dostatek mangoldu po celý rok, semena vyséváme již v polovině jara. Známe dva druhy mangoldu – listový a chřestový. Listový má úzké stopky a menší bublinaté zelené, žlutozelené, zelenofialový, fialové až červené čepele. Chřestový má zase silně žebernatá listy a širší stopky.
Listový i stopkový mangold sklízíme postupně otrháváním listů již dva měsíce po výsevu. Ze čtverečního metru můžeme získat 2 až 3 kg listů a stopek. Po sklizni je třeba co nejdříve upotřebit, protože rychle vadnou a ztrácejí kvalitu. Listy upravujeme stejně jako špenát vařením nebo dušením. Můžeme je i zmrazovat. Jsou vhodnou přílohou k jídlům. Zadržují méně dusičnanů než špenát a neobsahují kyselinu šťavelovou. Stopky lze dusit, obalovat a smažit nebo z nich připravovat salát.
Nejčastější způsob úpravy je podobný jako u chřestu. Mangold je výživnější než špenát, proto je vhodnou součástí jídelníčku, zvláště v dětské stravě. Patří mezi zdravotně velmi hodnotnou zeleninu. Obsahové látky Mangold je bohatý zdroj vitamínů A, C a P, minerálních a ochranných látek. Z minerálních obsahuje draslík, fosfor, vápník, hořčík, sodík a železo, z ochranných rutin a kvercetin, které spolu s kyselinou askorbovou (vitamin C) mají protisklerotické a protizánětlivé účinky.
Kyselina listová působí příznivě na regulaci červených a bílých krvinek. V listech obsažené bioflavonoidy mají významný účinek při zánětu žil a posílení kapilár. Obsahuje také malé množství oleje s polonasycená mastnými kyselinami, má vysoký podíl vlákniny a nízkou energetickou hodnotu, což je důležité při redukčních dietách. Nasládlou chuť a nepatrnou Řepov příchuť způsobuje betain. Ve fialovo zbarvených odrůdách se nacházejí antokyany, které mají také ochranný účinek na organismus.