Rebarbora – Sezónní potraviny

Rebarbora obsahuje

kyselinu citronovou a jablečnou
malý obsah vitamínu C
mnoho vitamínů skupiny B
vitamín A
kyselinu listovou, pantotenovou a flavonoidy
hořčík, fosfor, železo, jód, vápní, draslík
vápník

Vlastnosti rebarbory

řapíky jsou z většiny voda, mají velmi málo energie (kolem 21 kilokalorií na sto gramů) a obsahují vlákninu přispívající k normální funkci střev
obsahují vitamin K a draslík
kyselá chuť pochází z kyseliny jablečné a šťavelové; ta ve větším množství váže vápník
lidem s ledvinovými kameny se velké množství rebarbory nedoporučuje
listy rebarbory jsou jedovaté a nejedí se – obsahují vysoké množství kyseliny šťavelové

Jak rebarboru vybrat a skladovat

Řapíky mají být pevné, pružné a lesklé, s čerstvým řezem na konci. Zavadlé, měkké nebo popraskané kusy nechte být. Barva o zralosti nic neříká – existují odrůdy zelené i sytě červené a červená nemusí být sladší, jen hezčí na pohled.

V lednici zabalená ve fólii vydrží rebarbora zhruba týden. Dobře se mrazí: nakrájejte ji na kousky, rozložte na plech, zamrazte a teprve pak přesypte do sáčku, aby se nespekla.

Listy rebarbory se nejedí. Obsahují vysoké množství kyseliny šťavelové a jsou jedovaté – po sklizni je hned odřízněte a vyhoďte.

Rebarbora v kuchyni

Rebarbora je botanicky zelenina, ale v kuchyni se chová jako ovoce. Vaří se s cukrem na kompot, náplň do koláčů, marmeládu i sirup; při zahřátí se rychle rozpadá, takže kdo chce zachovat kousky, musí ji hlídat.

Kyselost dobře vyvažuje jahoda, jablko, med, vanilka a zázvor. Nemusí ale zůstat u sladkého – nakyslá rebarborová omáčka se hodí k vepřovému i ke kachně podobně jako brusinky.

Tradičně se sklízí do konce června. Později už řapíky tuhnou a rostlina potřebuje čas, aby zesílila na další rok.

Odkud rebarbora pochází

Rebarbora pochází z Číny a Tibetu, kde se přes dva tisíce let používal její kořen jako léčivka. Do Evropy putovala po hedvábné stezce jako drahé léčivé zboží a dlouho byla cennější než skořice.

Že se dají jíst i řapíky, objevili Angličané až v 18. století, a teprve tehdy se rebarbora stala kuchyňskou rostlinou. Ve střední Evropě zdomácněla v 19. století, kdy zlevnil cukr, bez kterého se připravovat nedá.

Čím rebarbora prospívá

Řapíky jsou z většiny voda, mají velmi málo energie (kolem 21 kilokalorií na sto gramů) a obsahují vlákninu, která přispívá k normální funkci střev. Je v nich také vitamin K a draslík.

Kyselá chuť pochází z kyseliny jablečné a šťavelové. Kyselina šťavelová váže vápník, takže velké množství rebarbory se nedoporučuje lidem s ledvinovými kameny. V běžných porcích, navíc obvykle upravená s mlékem nebo smetanou, problém nepředstavuje.