Tuřín obsahuje
- malé množství vitaminů skupiny B
- dobrým zdrojem vitaminu C
- draslík, sodík
- vápník, fosfor, železo a stopoé prvky
- hodně vlákniny
Vlastnosti tuřínu
- ve stovce gramů je jen kolem 37 kilokalorií a téměř dva gramy vlákniny, která přispívá k normální funkci střev
- porce tuřínu pokryje zhruba třetinu denní dávky vitaminu C, který přispívá k normální funkci imunitního systému
- obsahuje draslík podílející se na udržení normálního krevního tlaku
- jako brukvovitá zelenina obsahuje sirné glukosinoláty, které mu dávají nahořklou chuť
- v lidovém léčitelství se používal jako močopudný prostředek a jako zimní zdroj vitaminu C
Tuřín (brukev řepka tuřín) je kořenová zelenina. Trochu podobná vodnici. Na rozdíl od vodnice má tuřín větší bulvy. Tuřín používáme již něco kolem 4000 let a první použití mají na svědomí středozemní národy.
Tuřín je v našich končinách podceňovanou a upozaďovanou plodinou. Má však našemu tělu co nabídnout. Obsahuje vysoký podíl vody, je tedy velmi dietní. Obsahuje vitamín C, betakaroten a velké množství vápníku. Pomáhá hojit neduhy v oblasti zažívacího traktu. Zlepšuje stav pokožky, čistí krev, je prevencí před osteoporózou. Není však doporučován pro lidi, kteří trpí akutním zánětem jater či žlučníkovými kameny.
Díky silicím má tuřín svou zvláštní specifickou chuť. Při jejich štěpení vznikají sirné látky typické pro brukvovitou zeleninu, kterými se zabývá výzkum.
V tomto čase jsou také sklízeny pozdní odrůdy vinné révy a ostatní plodiny, které byly ponechány v záhonech, např. mrkev, celer, česnek, špenát, černý kořen, pastinák.
Sklízejí se též plodiny, které se díky svému krátkému vegetačnímu období zasévají v průběhu léta, po první sklizni. Mezi ně patří červená a černá ředkev, ředkev bílá, vodnice, ředkvičky aj.
Tuřín v jídelníčku
Pro konzumaci pěstujte pouze žlutomasé odrůdy. Zbylé patří spíše zvířatům. Chuťově je tuřín trochu nasládlý a pepřový. Syrové se konzumují pouze mladé bulvy. Ty větší se dávají hlavně do polévek, příloh (lepší než brambory) nebo omáček. Vzhledem k tomu, že z 90% tuřín obsahuje vodu, bude určitě dobře použitelný pro různé diety. Ale pozor. On je také i velmi zdravý! K jídlu se dá použít nejen bulva, ale i listy. Pokud budete tuřín vařit, stačí jej nakrájet na kostičky a 30min povařit. Jsou skvělé společně s bramborami.
Tuřín podobně jako pórek lze využít celý – jeho nadzemní listnatou část i bulvu. Nejčastější kuchyňskou úpravou je vaření, v polévkách, v omáčkách. V případě, že je tuřín mladý, chutná dobře i syrový. Je možné jej také opéct nakrájený jako hranolky.
Tuřínový salát s mrkví
Tuřín, mrkev oloupaná a opláchnutá vodou se pokrájí na silnější kusy a ve slané vodě se uvaří do měkka. Když vychladne, nakrájí se na jemné plátečky a promíchá se opatrně s jemně pokrájenými oloupanými jablky, usekanou cibulí, opepří se, osolí a přidá se octová zálivka. Je dobré připravit salát 12 hodin předem, před podáváním, aby vše náležitě prosáklo a mělo lahodnou chuť.
Pečený tuřín
Oloupejte tuřín a nakrájejte na plátky. Srovnejte na vymaštěný plech, posolte, posypte tlučeným kmínem a opékejte v troubě. Tuřínové opečenky uvítají zejména děti.
Zapékaný plněný tuřín (kuchařka dr. Jonáše)
2 bulvy tuřínu nebo řepy, vařená rýže natural, 1 cibule, 1 vejce, olej, sůl, voda
Bulvu tuřínu nebo řepy uvaříme v osolené vodě do měkka. Odkrojíme z ní vrchní část a vnitřek vybereme, až zůstane tenká slupka. Vybraný tuřín rozetřeme, smícháme s vařenou rýží, osmahnutou cibulkou a s nasekaným vejcem uvařeným natvrdo. Touto nádivkou naplníme vzniklou dutinu, zaklopíme víčkem z bulvy a ve vyhřáté troubě zapečeme za 20 až 30 minut.
Pěstování tuřínu
V Čechách se pěstuje převážně ve vyšších polohách. Pro pěstování je tuřín nenáročný a dokonce vydrží i trochu mrazu. Nemá rád suchou a čerstvě pohnojenou půdu. Tuřín vyséváme začátkem dubna a na záhonek se potom vysazují zhruba po 35cm. Před uskladněním ořežte celé olistěné hlavy.
Jak tuřín vybrat a skladovat
Vybírejte bulvy menší až střední velikosti, pevné a těžké, s hladkou slupkou bez měkkých míst. Velké přerostlé kusy bývají dřevnaté a uvnitř duté. Pokud má bulva zbytky natě, poznáte na ní čerstvost.
Tuřín je typická skladovací zelenina – ve sklepě v písku nebo v chladné spíži vydrží celou zimu, v lednici několik týdnů. Oloupaný a nakrájený se dá blanšírovat a zmrazit.
Odkud tuřín pochází
Tuřín vznikl přirozeným zkřížením vodnice a hlávkového zelí, pravděpodobně ve Skandinávii nebo v Rusku v pozdním středověku. Anglické jméno swede i americké rutabaga (ze švédského rotabagge) odkazují právě na Švédsko.
Ve střední Evropě byl tuřín po staletí základní zimní potravinou chudších vrstev a krmivem pro dobytek. Zvlášť silně si ho pamatuje německá historie: zimu 1916–17 za první světové války dodnes označuje jako Steckrübenwinter, tuřínovou zimu.
Čím tuřín prospívá
Ve stovce gramů je jen kolem 37 kilokalorií, hodně vody a téměř dva gramy vlákniny, která přispívá k normální funkci střev. Z vitaminů je nejvýznamnější vitamin C – porce tuřínu pokryje zhruba třetinu denní dávky.
Jako brukvovitá zelenina obsahuje tuřín i sirné glukosinoláty, které mu dávají charakteristickou nahořklou chuť. Je také zdrojem draslíku, jenž se podílí na udržení normálního krevního tlaku.
Zdroje a další čtení
Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.
- Složení potraviny: FoodData Central (databáze ministerstva zemědělství USA)
- Znění účinků živin: Registr zdravotních tvrzení EU
- Odborné studie: Google Scholar – Brassica napus
- Knihy: Google Books – Brassica napus