Pampeliška lékařská – Sezónní potraviny

Pampeliška lékařská obsahuje

vitamín C, B
beta karoten
vitamín D
hořčiny (taraxacin, cholin)
fytosteroly, steroly, saponiny, třísloviny, aminokyseliny, pryskyřice, silice, kaučuk a různé minerální látky

Vlastnosti pampelišky lékařské

listy jsou bohaté na vitamin K a betakaroten a obsahují vitamin C, vápník a železo
vitamin K přispívá k udržení normálního stavu kostí, betakaroten je předstupněm vitaminu A
kořen obsahuje inulin, rozpustnou vlákninu přispívající k normální funkci střev
hořké látky v listech podporují tvorbu trávicích šťáv, což je důvod, proč se pampeliška tradičně jedla po zimě
v lidovém léčitelství patřila k nejužívanějším rostlinám vůbec; mléčná šťáva z lodyh může u citlivých lidí dráždit pokožku

Jak pampelišku sbírat a skladovat

Nejlepší jsou mladé listy sebrané před tím, než rostlina vykvete – potom rychle hořknou. Sbírejte mimo cesty, pole ošetřovaná postřikem a místa, kudy chodí psi. Listy mají být svěží, nepolámané a bez skvrn.

Hořkost se dá zmírnit blanšírováním nebo zakrytím trsu na několik dní květináčem: bez světla listy vyblednou a zjemní, stejně jako se to dělá u čekanky. Sebrané listy vydrží v lednici ve vlhké utěrce dva dny, květy je potřeba zpracovat týž den.

Pampeliška v kuchyni

Mladé listy se používají jako salát – jejich hořkost snese sladkou a tučnou protiváhu, tedy med, ořechy, slaninu nebo vejce natvrdo. Starší listy se dají krátce podusit jako špenát.

Z květů se vaří pampeliškový sirup, kterému se říká pampeliškový med: nasbírané žluté květy se povaří s vodou, cukrem a citronem a odvar se zredukuje na hustý sirup. Pražený a namletý kořen slouží podobně jako čekanka k přípravě nápoje připomínajícího kávu.

Odkud pampeliška pochází

Smetánka lékařská roste po celé Evropě, Asii i Severní Americe a je jednou z nejrozšířenějších rostlin vůbec. Její schopnost růst prakticky kdekoli z ní udělala symbol plevele, ale zároveň dostupnou jarní zeleninu, kterou nikdo nemusel pěstovat.

Ve francouzské kuchyni má pampeliškový salát pissenlit stálé místo a v některých krajích se pampelišky dokonce pěstují na poli. Ve střední Evropě zůstala hlavně věcí jarního sběru a lidového léčitelství.

Čím pampeliška prospívá

Listy jsou pozoruhodně bohaté na vitamin K a betakaroten a obsahují také vitamin C, vápník a železo. Vitamin K přispívá k udržení normálního stavu kostí, betakaroten je předstupněm vitaminu A, který přispívá k udržení normálního stavu zraku a kůže.

Hořké látky v listech podporují tvorbu trávicích šťáv, což je důvod, proč se pampeliška tradičně jedla po zimě. Kořen obsahuje inulin, rozpustnou vlákninu přispívající k normální funkci střev. Mléčná šťáva z lodyh může u citlivých lidí dráždit pokožku.