Čvc 09
Paprika
Čvc 05
Broskve
Čvc 04
Meruňky
Čvc 02
Maliny
Čvn 21
Lilek
Čvn 20
Chilli papričky (Capsicum frutescens) patří k teplomilným rostlinám. Pálivé plody jsou oblíbenou součástí jídelníčku, ale také působí velmi příznivě na lidské zdraví. Obsahují totiž kapsaicin, který kromě toho, že může za jejich pálivost, má spoustu léčebných účinků. Zásadním plusem je jeho schopnost ochrany proti nádorovým onemocněním.
Potřebujete se zbavit rýmy? Chcete být odolnější vůči různým střevním bakteriím vyvolávajícím průjem? Máme pro vás opravdu jednoduchý recept. Zařaďte do svého jídelníčku pálivé chilli papričky. Možná se vám to zdá jako nesmysl, že může být jeden druh zeleniny tak všestranný a účinkovat od rýmy až po střevní parazity, ale vězte, že feferonky dokáží zvládnout obojí s přehledem na jedničku.
Základem je látka zvaná kapsaicin, té vděčí feferonky za svou výrazně pálivou chuť. Paradoxně stejná látka dokáže pomoci pacientům s dlouhodobou rýmou. Kapsaicin se navíc přidává do dalších léčivých mastí a gelů, které se tradičně používají v Jižní Americe. Většina z nás si ale kapsaicin v chilli papričce představuje pouze jako pocit, který v ústech připomíná popálení. Avšak i zde existuje snadná pomoc, kapsaicin je dobře rozpustný v tucích a alkoholu, proto stačí zapít pikantní jídlo sklenicí mléka nebo skleničkou něčeho ostřejšího.
Chilli papričky se přirozeně vyskytují převážně v tropických oblastech a jsou to plody exotických druhů křovitých paprik. Hlavními oblastmi výskytu jsou Indie, Čína, Japonsko, Vietnam, Afrika, Jižní a Střední Amerika, zvláště pak Mexiko, ale například také Balkán.
Látky obsažené v každé chilli papričce vyvolávají svým působením změny ve střevní sliznici, jež se následně stává odolnější vůči bakteriím. Chilli papričky, chcete-li feferonky, výrazně podporují chuť k jídlu, ovšem ve větším množství mohou dráždit pohlavní a močové ústrojí. Možná právě proto jsou feferonky uznávané za afrodiziakum.
Výhodou feferonek je také to, že je dokážeme úspěšně pěstovat i v našich podmínkách, ale musíme dodržet specifický postup výsadby, který je většinou založený na pěstování na okenních parapetech. Feferonky se tak stávají nejen zdravou součástí našeho jídelníčku, ale také příjemnou a barevnou dekorací našich kuchyní.
Čvn 19
Čvn 15
Česnek
Čvn 14
Červená řepa
Tato kořenová zelenina se pěstuje pro kořen ve tvaru bulvy s typickou tmavě červenou dužinou. Bulva může být kulatá, plocho-kulatá, válcovitá nebo řepovitým. Červená řepa se dobře skladuje, je k dispozici během celé zimy. Obvykle se konzumuje ve formě salátů, které konzervujeme a sterilizujeme. Přicházíme však o některé chuťové látky a vitamíny.
Červená řepa obsahuje mnoho vitamínů a minerálů. Velké množství vitamínu C z ní činí výborný prostředek na podporu imunitního systému. Nejdůležitějším antioxidantem nacházejícím se v této zelenině je vitamin E. Chrání buňky před oxidačním stresem a účinky volných radikálů, čímž napomáhá zpomalovat stárnutí. Podporuje i činnost nervového systému a zlepšuje hojení ran. Díky vláknině upravuje činnost střev a pomáhá proti zácpě a průjmu. Podporuje činnost žaludku, žlučníku i jater.
Železo podporuje tvorbu červených krvinek a pročišťuje krev. Kromě toho obsahuje ještě množství stopových prvků a minerálních látek jako jsou hořčík, zinek, vápník, jód a měď, které jsou nezbytné pro správné fungování organismu. Červená řepa má protisklerotické účinky a pozitivně působí na tvorbu inzulínu.
Červená řepa nemá velké nárok\na péči a je velmi odolná proti chorobám a škůdcům. Sázíme ji obvykle koncem dubna nebo začátkem května, kdy už je jistota, že nepřijdou mrazy. Sbíráme ji na podzim ještě před prvními mrazíky. Když chcete, aby vám vydržela co nejdéle, tak ji před uskladněním ve sklepě pořádně očistěte a vysušte.
Ingredience: 3 kg očištěné červené řepy, 1/2 lžičky mletého kmínu, 3 lžičky soli, 200 g cukru, 10 lžic octa
Postup: Neoloupanou řepu v celku uvaříme ve vodě. Vodu vylijeme, zalijeme studenou vodou a necháme vychladnout. Řepu vyjmeme, oloupeme a najemno nastrouháme. Nastrouhanou řepu ochutíme kmínem, solí, cukrem a octem. Naložíme do lahviček a sterilizujeme.
Čvn 13
Znáte ten pocit pohody – je teplé léto, slunce vysoko na obloze, vy sedíte ve stínu pod vysokým stromem a všude kolem vládne klid a mír. Někdo před vás na stůl postaví mísu broskví. Kolem je cítit sladká ovocná vůně a láká vás k nakousnutí. Když se pak konečně do jedné z nich zakousnete, v ústech se vám rozhostí totální pocit blaha a po rukách vám stéká sladká šťáva. A to nejsou ani zdaleka všechny přednosti broskví.
Broskve, neboli plody peckovice broskvoně obecné (Persica vulgaris), se k nám dostaly poměrně složitou cestou. Původně pochází z dálného východu, kde se s jejich pěstováním začalo již před 4000 lety. Někdo tvrdí, že se na západ dostaly pomocí hedvábné stezky, jiní zase, že to byl Alexandr Veliký, který je přivezl prvně do Persie. Důležité je, že se z Persie dostaly skrze římskou říši do západní Evropy, kde zdomácněly. Jakkoli se to může zdát velice nepravděpodobné, tak dokonce i naši dávní předkové znali broskve, protože samo slovo broskev pochází ze staročeského ekvivalentu břeskew. Taktéž jejich oblíbenost na starověkých hradištích dokládají dnešní archeologové na nálezech velkého množství pecek broskví.
Broskve se dělí na mnoho odrůd, které se od sebe liší nejen barvou a tvarem, ale také například oddělitelností pecky od dužiny. Asi nejznámější odrůda broskví jsou nektarinky, jež jsou především charakteristické hladkou slupkou bez chloupků. Nektarinky jsou vlastně další zajímavostí u broskví, protože byly vyšlechtěny již na začátku 17. století.
Broskve obsahují především 88 % vody, sušinu v nich tvoří cukr (s převahou sacharózy a hroznového cukru). Dále obsahují kyselinu citronovou, listovou, jablečnou, nukleovou a fosforečnou. Z minerálů je v nich draslík, vápník, železo, zinek a hořčík. A vitamíny zahrnují vitamín A, B, C a E. Broskve jsou tedy nejen velice chutné, ale především zdravé ovoce. Obsah kalorií v jedné broskvi je velmi nízký, proto se konzumace sladkých a chutných broskví nevylučuje ani při dietách. Broskve vyvolávají pocit nasycení a redukují u obézních lidí kyselý odpad metabolismu. Jejich složení také napomáhá při selhávání ledvin. Díky vysokému obsahu niacinu a hořčíku v nás konzumace broskví vyvolává zlepšení nálady a celkové uvolnění a uklidnění. Rozmačkané slupky z broskví se dají aplikovat jako pleťová maska, která okamžitě dodá naší pleti novou svěžest. V lidové tradici domácího léčitelství se používají broskve na kašel a proti astmatu.
Jezte broskve!! Jsou nejen chutné a zdravé, ale dokážou vám navodit pohodovou náladu a zpříjemní parné letní dny.