Maliny obsahují
- karotenoidy a sacharidy
- třísloviny
- vitamin C, vitamíny skupiny B, vitamin E
- vápník, zinek
- pektin
- organické kyseliny
Vlastnosti malin
- mají mezi ovocem výjimečný obsah vlákniny – přes šest gramů na sto gramů, tedy víc než většina zeleniny
- vláknina přispívá k normální funkci střev; většina jí je v drobných semínkách
- obsahují vitamin C přispívající k normální funkci imunitního systému a mangan
- červenou barvu dávají antokyany
- energeticky jsou skromné, kolem 52 kilokalorií na sto gramů, a mají nízký obsah cukru ve srovnání s jiným ovocem
Jak maliny vybrat a skladovat
Maliny se sklízejí zralé a už nedozrávají. Plody mají být sytě zbarvené, suché a celistvé; v krabičce nemá být šťáva ani zaprášená bílá plíseň. Malina se od ostružiny pozná podle toho, že je uvnitř dutá – při sběru se odděluje od bílého lůžka, které zůstává na keři.
Ze všeho drobného ovoce vydrží nejkratší dobu – v lednici jeden až dva dny, a to jen v jedné vrstvě, nemyté a nezakryté fólií. Myjte je až těsně před jídlem, a to velmi opatrně, nejlépe krátkým ponořením. Skvěle se mrazí.
Maliny v kuchyni
Maliny jsou tak křehké, že jakékoli míchání je promění v kaši. Do salátů, dortů a na palačinky je proto přidávejte až nakonec a nemíchejte. Když je chcete rozmixovat na pyré, propasírujte je přes sítko – jinak zůstanou tvrdá semínka.
Kyselost malin se dobře doplňuje s čokoládou, vanilkou, smetanou a s broskví. Malinový ocet a malinová omáčka ke kachně nebo ke zvěřině jsou méně obvyklé, ale fungují. Na marmeládu jsou ideální, protože obsahují dost pektinu i kyselin.
Odkud maliny pocházejí
Ostružiník maliník roste planě po celé Evropě a Asii; v českých lesích se maliny sbíraly odjakživa, hlavně na pasekách a v místech po požárech, kde má keř nejlepší podmínky.
Jako zahradní ovoce se maliny pěstují až od novověku a šlechtění nabralo tempo v 19. století v Anglii. Dnešní odrůdy se dělí na letní, plodící jednou v červnu a červenci, a remontantní, které plodí znovu na podzim.
Čím maliny prospívají
Maliny mají mezi ovocem výjimečný obsah vlákniny – přes šest gramů na sto gramů, tedy víc než většina zeleniny. Vláknina přispívá k normální funkci střev. Většina jí je v drobných semínkách.
Obsahují také vitamin C, který přispívá k normální funkci imunitního systému, mangan a antokyany dodávající červenou barvu. Energeticky jsou skromné, kolem 52 kilokalorií na sto gramů.
Zdroje a další čtení
Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.
- Složení potraviny: FoodData Central (databáze ministerstva zemědělství USA)
- Znění účinků živin: Registr zdravotních tvrzení EU
- Odborné studie: Google Scholar – Rubus idaeus
- Knihy: Google Books – Rubus idaeus
