Višně

V sezóně

Třešně
Třešně

Višně obsahují

  • vitamín C
  • vitamín B2
  • Vitamín A
  • draslík, hořčík, železo, jod a křemík
  • antokyany

Vlastnosti višní

  • mají kolem 50 kilokalorií na sto gramů a ve srovnání s třešněmi víc kyselin a méně cukru
  • obsahují vitamin C přispívající k normální funkci imunitního systému a draslík
  • tmavou barvu dávají antokyany
  • vláknina přispívá k normální funkci střev
  • obsahují melatonin, hormon podílející se na řízení spánku, kterým se zabývá výzkum – v běžné porci ovoce jde ale o velmi malá množství

Jak višně vybrat a skladovat

Višně se od třešní liší tmavší barvou, měkčí dužninou a výrazně kyselejší chutí. Zralé plody jsou sytě tmavě červené a lesklé, se zelenou pružnou stopkou; matné a vrásčité višně už leží několik dní. Po utržení nedozrávají.

Jsou křehčí než třešně a vydrží v lednici jen dva až tři dny, nemyté a se stopkami. Protože se stejně zpracovávají, vyplatí se je vypeckovat hned a zamrazit nebo zavařit – zmrazené vydrží rok a na koláč jsou stejně dobré jako čerstvé.

Višně v kuchyni

Višeň je ovoce vyloženě kuchyňské – syrová je pro většinu lidí příliš kyselá, ale právě kyselost z ní dělá lepší surovinu na pečení a zavařování než sladká třešeň. Chuť se při zahřátí neztratí, naopak se prohloubí.

Klasikou je višňový koláč s drobenkou, višně v čokoládě, kompot, marmeláda a višňový likér. Ve slaném funguje višňová omáčka ke kachně, ke zvěřině nebo k vepřovému. Snáší se s čokoládou, mandlí, vanilkou, skořicí a s červeným vínem.

Odkud višně pocházejí

Višeň obecná je přirozeným křížencem třešně ptačí a višně křovité a vznikla pravděpodobně v oblasti mezi Kavkazem a Kaspickým mořem. Do Evropy ji rozšířili Římané ve stejné době jako třešně.

Ve srovnání s třešní je otužilejší, snáší chladnější podnebí a kvete později, takže méně trpí jarními mrazíky. Právě proto se ve střední a severní Evropě rozšířila víc než třešeň a v mnoha zahradách stojí jediný višňový strom, který spolehlivě rodí každý rok.

Čím višně prospívají

Višně mají kolem 50 kilokalorií na sto gramů a obsahují vitamin C, draslík a antokyany, kterým vděčí za tmavou barvu. Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému.

Ve srovnání s třešněmi mají víc kyselin a méně cukru, což je důvod jejich kyselé chuti. Obsahují také melatonin, hormon podílející se na řízení spánku, kterým se v posledních letech zabývá výzkum – v běžné porci ovoce jde ale o velmi malá množství.

Zdroje a další čtení

Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.