Bazalka obsahuje
- nejdůležitějšími látkami jsou silice a éterické oleje
Vlastnosti bazalky
- používá se po malých množstvích, takže na příjmu živin se podílí jen okrajově
- vztaženo na sto gramů je bohatá na vitamin K, betakaroten a hořčík
- vůni jí dávají silice, především eugenol a linalool, které se v lidovém léčitelství tradičně používaly k podpoře trávení
- prakticky vzato je bazalka hlavně způsob, jak dodat jídlu výraznou chuť bez tuku a soli
Bazalka, latinsky Ocimum Basilicum je aromatická bylinka. Bazalka pochází z Indie a tropických částí Asie. K nám do Evropy se dostala až v 16. století. Většina z nás si ji pěstuje v kuchyni nebo za oknem :). Bazalka dorůstá až 20cm.
Bazalka se používá jak čerstvá tak sušená a to jako koření do jídel a také v léčitelství. Dáváme ji hlavně do salátů, ale hodí se i do omáček, na maso nebo do polévek. Čerstvé listy potom můžete přidávat hlavně k rybám, sýrům nebo do těstovin. Tato bylinka patří hlavně do Italské kuchyně. Mimochodem, také se o ní říká, že je to bylinka lásky.
Pokud si bazalku pěstujete nebo budete pěstovat, nejlepší období pro její sběr je těsně před květem. Pokud bazalku pěstujete u okna, říká se, že dobře slouží jako repelent proti mouchám. Zkuste a uvidíte.
Pěstování bazalky
- bazalka potřebuje hodně slunce
- dobrá je vlhká výživná půda
- vyséváme v březnu až dubnu a po 3 týdnech již něco uvidíte 🙂
- je citlivá na chlad, mráz a vítr
- při zalévání dávejte pozor, ať nepokropíte listy
Jak bazalku vybrat a skladovat
Listy mají být sytě zelené, pevné a nepoškozené – černající okraje znamenají, že bazalka byla v chladu. Nejlepší je koupit ji v květináči; vydrží pak na okně týdny, když jí dopřejete světlo a zaléváte zespodu do misky.
Bazalka nepatří do lednice. Chlad jí černá listy během jednoho dne. Nastříhané snítky nechte při pokojové teplotě ve sklenici s vodou jako kytici, přikryté sáčkem – takto vydrží několik dní. Na zimu se dobře uchová rozmixovaná s olejem a zamrazená v kostkách.
Bazalka v kuchyni
Bazalka se do jídla přidává na konci a mimo oheň – vaření z ní odpaří silici, ve které je celá vůně, a listy zhnědnou. V rajčatové omáčce se proto míchá až do hotového, ne do vařícího hrnce.
Listy trhejte rukama, nekrájejte je nožem; kov naříznuté okraje ztmaví. Klasikou je pesto s piniovými oříšky, parmazánem a česnekem a caprese s rajčaty a mozzarellou. Snáší se s rajčaty, olivovým olejem, česnekem, citronem a s jahodami.
Odkud bazalka pochází
Bazalka pravá pochází z Indie, kde je dodnes posvátnou rostlinou, a odtud se přes Blízký východ dostala do Středomoří. Její jméno pochází z řeckého basilikón, „královská“.
V Itálii zdomácněla natolik, že si ji dnes většina lidí spojuje výhradně s italskou kuchyní; janovské pesto je vlastně doklad toho, jak dobře se přizpůsobila. V Asii se přitom používají docela jiné druhy – thajská bazalka má anýzový tón a snáší tepelnou úpravu lépe než evropská.
Čím bazalka prospívá
Bazalka se používá po malých množstvích, takže výživově nerozhoduje. Přesto je vztaženo na sto gramů bohatá na vitamin K, betakaroten a hořčík.
Silice, které jí dávají vůni – hlavně eugenol a linalool – tradičně sloužily k podpoře trávení. Z praktického hlediska je bazalka především způsob, jak dodat jídlu výraznou chuť bez tuku a soli.
Zdroje a další čtení
Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.
- Složení potraviny: FoodData Central (databáze ministerstva zemědělství USA)
- Znění účinků živin: Registr zdravotních tvrzení EU
- Odborné studie: Google Scholar – Ocimum basilicum
- Knihy: Google Books – Ocimum basilicum
