Polníček – Sezónní potraviny

Polníček obsahuje

vitamín C, E, B
provitamín A
kyselinu listovou
spoustu hořčíku, železo

Vlastnosti polníčku

ve srovnání s běžnými hlávkovými saláty obsahuje několikanásobně víc vitaminu C a betakarotenu
je dobrým rostlinným zdrojem železa a kyseliny listové
vitamin C v něm zároveň zvyšuje vstřebávání obsaženého železa
energeticky je zanedbatelný, kolem 20 kilokalorií na sto gramů
jméno kozlíček odkazuje na příbuznost s kozlíkem lékařským, uklidňující účinky se ale polníčku nepřipisují

Polníček kozlíček, že jste o něm ještě nikdy neslyšeli? Ani se tomu nedá moc divit, nejedná se zrovna o běžně známý druh zeleniny. Také jen zlomek lidí ví, že se jedná o salát. Avšak obyčejný salát to přesto není.

Polníček je příbuzný kozlíku lékařskému, to znamená, že jej můžeme považovat téměř za bylinku. Doba sklizně u polníčku je stejně tak neobvyklá, protože na rozdíl od jiných salátů, které máme spojeny především s létem, tento se sklízí na podzim a brzy na jaře. Právě v tomto ohledu tkví v polníčku jeho výjimečnost, protože v období vegetačního klidu nám může poskytovat tolik důležité vitamíny. Polníček je proslaven hlavně z jídelníčku starých Římanů. V Evropě je zmiňován od 16. století. Počátkem 18. století jsou dochovány zprávy, že se běžně pěstoval v zahrádkách, ale přesto povědomí o jeho skvělých vlastnostech zapadlo kamsi hluboko do lidského vědomí. Planě rostoucí bychom jej u nás našli i teď, ale kultivovaný je přeci jen chutnější. Jedná se o rostlinku rostoucí v malých růžicích s protáhlými lístky, které jsou 10 – 20 cm dlouhé. Seje se v březnu a dubnu pro podzimní sklizeň a v září pro jarní sklizeň.

Jeho listy jsou šťavnatější a mají vyšší nutriční hodnotu než běžně rozšířený hlávkový salát. Ale nejenom to. Polníček normálně obsahuje vysoké množství vitamínu C, provitamínu A a v neposlední řadě také vitamíny skupiny B. Z dalších látek zahrnuje vitamín E, dále samozřejmě kyselinu listovou, rutin, ale také látky jako fosfor, vápník a jiné. Jeho význam je stěžejní pro jedince s onemocněním ledvin.

Co se nutriční hodnoty týká, že polníček významnější zásobárnou prospěšných látek než třeba hlávkový salát. V polníčku se skrývá velké množství vitamínu C, dokonce více než v citronech, vitamíny A a E, kyselina listová, betakaroten, minerály zastupují železo, draslík, hořčík, vápník.

Z výčtu obsažených nutrientů se dá odvodit, že polníček výrazně posiluje imunitní systém, podporuje pevnost a hojení sliznic, pozitivně zasahuje do krvetvorby, aktivuje látkovou přeměnu v buňkách. Díky hořčíku pak zvyšuje odolnost nervové soustavy. Dodává vitalitu a posiluje výkonnost. Je také vhodnou potravinou při redukčních dietách, jako ostatně všechny již výše zmíněné druhy.

Listy polníčku mají jemnou delikátní oříškovou chuť. Ke koupi jsou k sehnání malé růžice listů s drobnými kořínky, které je nutné před konzumací odstranit. Nejčastěji se používá do salátů nebo jako zeleninová obloha k jídlu.

Polníčkový salát

Potřebujeme na něj pouze 300 g polníčku, 1 cibuli, 2 lžíce oleje, 3 vařená vejce, 1 lžíci octa, sůl, cukr a pepř. Očištěný polníček natrháme, přidáme na tenká kolečka nakrájenou cibuli, olej, ocet, cukr, sůl, pepř, nadrobno rozsekaná natvrdo uvařená vejce, promícháme a můžeme podávat. Polníček je velice jednoduchý důkaz toho, že i v zimě, popřípadě na začátku jara, si můžeme doma nachystat čerstvý a velice chutný salát, který svou jednoduchostí nemá konkurenci, ale především nám dodá všechny potřebné látky, jež udržují naše tělo a zdraví v trvalé kondici.

Polníčkový salát s granátovým jablkem

Na salát potřebujeme 500g polníčku, který pečlivě omyjeme a zbavíme kořínků, necháme vysušit na sítku. Mezitím si připravíme zálivku. Metličkou vyšleháme 1/8 litru balsamikového octa s 2 lžícemi kremžské hořčice a pomalu přikapáváme olej z vlašských ořechů, asi 5 lžic. Dochutíme pepřem a solí.
Polníček smícháme s dresinkem a na závěr posypeme jadérky granátového jablka.

Jak polníček vybrat a skladovat

Polníček se prodává v malých růžicích i s krátkým kořínkem. Lístky mají být tmavě zelené, lesklé a pevné; zavadlé, zežloutlé nebo slizké růžice nechte být. Menší lístky bývají chuťově jemnější.

Vydrží krátce – v lednici v uzavřené nádobě proložené papírovou utěrkou dva až tři dny. Myje se opatrně a až těsně před podáváním, protože v růžicích se snadno drží písek. Po umytí ho pořádně osušte, mokrý rychle změkne.

Polníček v kuchyni

Polníček má jemnou oříškovou chuť, která se ztratí pod výraznou zálivkou. Nejlépe mu sedí jednoduchý olej s octem nebo citronem, špetka soli a nic víc. Se silnými dresinky na bázi majonézy nebo česneku prohrává.

Chuťově si rozumí s vlašskými ořechy, slaninou, vejcem natvrdo, červenou řepou, hruškou a granátovým jablkem. Zálivku přidávejte až těsně před podáváním, protože jemné lístky rychle zvadnou.

Odkud polníček pochází

Kozlíček polníček roste planě po celé Evropě, často jako plevel na polích – odtud jeho německé jméno Feldsalat i francouzské mâche. Jako salát se sbíral už dávno, jen ho nikdo nemusel pěstovat.

Do zahrad se dostal až v novověku a dnes je ve Francii a Německu běžnou tržní zeleninou. Jeho hlavní předností je otužilost: snáší mráz a dá se sklízet od podzimu hluboko do zimy, kdy jiné saláty dávno nerostou.

Čím polníček prospívá

Ve srovnání s běžnými hlávkovými saláty je polníček výživově výrazně bohatší. Obsahuje několikanásobně víc vitaminu C a betakarotenu a je také dobrým zdrojem železa a kyseliny listové.

Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému a zároveň zvyšuje vstřebávání železa z rostlinné stravy – v polníčku je tedy obojí pohromadě. Energeticky je zanedbatelný, kolem 20 kilokalorií na sto gramů.