Červená řepa obsahuje
- pektin
- velký obsah bílkovin
- barviva
- draslík, hořčík, železo, měď, zinek, jód, mangan
Vlastnosti červené řepy
- je mimořádně bohatá na kyselinu listovou – stovka gramů pokryje zhruba třetinu denní dávky
- obsahuje draslík podílející se na udržení normálního krevního tlaku, mangan a téměř tři gramy vlákniny
- sytou barvu dávají betalainy, barviva, která jinde v běžné stravě prakticky nenajdete
- patří k nejbohatším zdrojům přírodních dusičnanů, kterými se zabývá výzkum sportovní výživy
- červené zbarvení moči po jídle s řepou je neškodný a přechodný jev zvaný beeturie
Tato kořenová zelenina se pěstuje pro kořen ve tvaru bulvy s typickou tmavě červenou dužinou. Bulva může být kulatá, plocho-kulatá, válcovitá nebo řepovitým. Červená řepa se dobře skladuje, je k dispozici během celé zimy. Obvykle se konzumuje ve formě salátů, které konzervujeme a sterilizujeme. Přicházíme však o některé chuťové látky a vitamíny.
Červená řepa obsahuje mnoho vitamínů a minerálů. Velké množství vitamínu C z ní činí výborný prostředek na podporu imunitního systému. Nejdůležitějším antioxidantem nacházejícím se v této zelenině je vitamin E. Chrání buňky před oxidačním stresem a účinky volných radikálů, čímž napomáhá zpomalovat stárnutí. Podporuje i činnost nervového systému a zlepšuje hojení ran. Díky vláknině upravuje činnost střev a pomáhá proti zácpě a průjmu. Podporuje činnost žaludku, žlučníku i jater.
Železo podporuje tvorbu červených krvinek a pročišťuje krev. Kromě toho obsahuje ještě množství stopových prvků a minerálních látek jako jsou hořčík, zinek, vápník, jód a měď, které jsou nezbytné pro správné fungování organismu. Červená řepa má protisklerotické účinky a pozitivně působí na tvorbu inzulínu.
Pěstování
Červená řepa nemá velké nárokna péči a je velmi odolná proti chorobám a škůdcům. Sázíme ji obvykle koncem dubna nebo začátkem května, kdy už je jistota, že nepřijdou mrazy. Sbíráme ji na podzim ještě před prvními mrazíky. Když chcete, aby vám vydržela co nejdéle, tak ji před uskladněním ve sklepě pořádně očistěte a vysušte.
Zavařování a nakládání
Ingredience: 3 kg očištěné červené řepy, 1/2 lžičky mletého kmínu, 3 lžičky soli, 200 g cukru, 10 lžic octa
Postup: Neoloupanou řepu v celku uvaříme ve vodě. Vodu vylijeme, zalijeme studenou vodou a necháme vychladnout. Řepu vyjmeme, oloupeme a najemno nastrouháme. Nastrouhanou řepu ochutíme kmínem, solí, cukrem a octem. Naložíme do lahviček a sterilizujeme.
Jak červenou řepu vybrat a skladovat
Bulvy mají být pevné, hladké a spíš menší – velké kusy bývají dřevnaté a mají silné bílé kroužky. Nať, pokud je, má být svěží; sama o sobě je plnohodnotná zelenina, kterou lze použít jako mangold.
Nať odřízněte asi centimetr nad bulvou a kořínek nechte celý – kdekoli řepu naříznete, tam při vaření pustí barvu i chuť. V lednici vydrží několik týdnů, ve sklepě v písku celou zimu.
Červená řepa v kuchyni
Nejlepší způsob, jak řepu připravit, je zabalit ji celou a neloupanou do alobalu a upéct v troubě – barva ani chuť neuteče do vody a řepa zesládne. Po upečení jde slupka sundat rukama.
Barva se drží lépe v kyselém prostředí, proto se do vody na vaření přidává ocet nebo citron. Řepa se snáší s kozím sýrem, křenem, jablkem, vlašskými ořechy, koprem a s kmínem. Syrová nastrouhaná do salátu je chuťově úplně jiná zelenina než uvařená – zemitější a svěžejší.
Odkud červená řepa pochází
Řepa pochází ze Středomoří, kde z planě rostoucí řepy přímořské vzniklo šlechtěním hned několik zelenin: mangold pěstovaný pro listy, krmná řepa, cukrovka a červená salátová řepa.
Ve starověku se jedly hlavně listy a kořen sloužil jako lék. Červená kořenová řepa, jak ji známe dnes, se objevila až v novověku a rozšířila se v 19. století – ve stejné době, kdy vývoj cukrovky změnil evropské zemědělství.
Čím červená řepa prospívá
Červená řepa je mimořádně bohatá na kyselinu listovou – stovka gramů pokryje zhruba třetinu denní dávky. Obsahuje také draslík podílející se na udržení normálního krevního tlaku, mangan a téměř tři gramy vlákniny přispívající k normální funkci střev.
Sytou barvu dávají betalainy, barviva, která jinde v běžné stravě prakticky nenajdete. Řepa je jedním z nejbohatších zdrojů přírodních dusičnanů, kterými se v posledních letech zabývá výzkum sportovní výživy.
Nelekněte se, pokud po jídle s řepou zčervená moč nebo stolice – jde o neškodný a přechodný jev zvaný beeturie, který se týká zhruba každého desátého člověka.
Zdroje a další čtení
Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.
- Složení potraviny: FoodData Central (databáze ministerstva zemědělství USA)
- Znění účinků živin: Registr zdravotních tvrzení EU
- Odborné studie: Google Scholar – Beta vulgaris
- Knihy: Google Books – Beta vulgaris
