Broskve obsahují
- sacharózu, hroznový cukr
- kyselina citronová, nukleová listová, fosforečná, jablečná
- draslík, vápník, železo, zinek, hořčík
- vitamíny A, B, C, E
- barviva karoten a xantofyl
Vlastnosti broskví
- mají kolem 39 kilokalorií na sto gramů, hodně vody a téměř dva gramy vlákniny přispívající k normální funkci střev
- obsahují vitamin C přispívající k normální funkci imunitního systému
- betakaroten dodává dužnině oranžový odstín a je předstupněm vitaminu A
- nejvíc živin i vlákniny je ve slupce a těsně pod ní
- u citlivých lidí patří broskve mezi ovoce vyvolávající zkříženou alergii s pylem břízy
Znáte ten pocit pohody – je teplé léto, slunce vysoko na obloze, vy sedíte ve stínu pod vysokým stromem a všude kolem vládne klid a mír. Někdo před vás na stůl postaví mísu broskví. Kolem je cítit sladká ovocná vůně a láká vás k nakousnutí. Když se pak konečně do jedné z nich zakousnete, v ústech se vám rozhostí totální pocit blaha a po rukách vám stéká sladká šťáva. A to nejsou ani zdaleka všechny přednosti broskví.
Broskve, neboli plody peckovice broskvoně obecné (Persica vulgaris), se k nám dostaly poměrně složitou cestou. Původně pochází z dálného východu, kde se s jejich pěstováním začalo již před 4000 lety. Někdo tvrdí, že se na západ dostaly pomocí hedvábné stezky, jiní zase, že to byl Alexandr Veliký, který je přivezl prvně do Persie. Důležité je, že se z Persie dostaly skrze římskou říši do západní Evropy, kde zdomácněly. Jakkoli se to může zdát velice nepravděpodobné, tak dokonce i naši dávní předkové znali broskve, protože samo slovo broskev pochází ze staročeského ekvivalentu břeskew. Taktéž jejich oblíbenost na starověkých hradištích dokládají dnešní archeologové na nálezech velkého množství pecek broskví.
Broskve se dělí na mnoho odrůd, které se od sebe liší nejen barvou a tvarem, ale také například oddělitelností pecky od dužiny. Asi nejznámější odrůda broskví jsou nektarinky, jež jsou především charakteristické hladkou slupkou bez chloupků. Nektarinky jsou vlastně další zajímavostí u broskví, protože byly vyšlechtěny již na začátku 17. století.
Broskve obsahují především 88 % vody, sušinu v nich tvoří cukr (s převahou sacharózy a hroznového cukru). Dále obsahují kyselinu citronovou, listovou, jablečnou, nukleovou a fosforečnou. Z minerálů je v nich draslík, vápník, železo, zinek a hořčík. A vitamíny zahrnují vitamín A, B, C a E. Broskve jsou tedy nejen velice chutné, ale především zdravé ovoce. Obsah kalorií v jedné broskvi je velmi nízký, proto se konzumace sladkých a chutných broskví nevylučuje ani při dietách. Broskve vyvolávají pocit nasycení a redukují u obézních lidí kyselý odpad metabolismu. Jejich složení také napomáhá při selhávání ledvin. Díky vysokému obsahu niacinu a hořčíku v nás konzumace broskví vyvolává zlepšení nálady a celkové uvolnění a uklidnění. Rozmačkané slupky z broskví se dají aplikovat jako pleťová maska, která okamžitě dodá naší pleti novou svěžest. V lidové tradici domácího léčitelství se používají broskve na kašel a proti astmatu.
Jezte broskve!! Jsou nejen chutné a zdravé, ale dokážou vám navodit pohodovou náladu a zpříjemní parné letní dny.
Jak broskve vybrat a skladovat
Zralá broskev voní a u stopky mírně povolí pod tlakem. Barva klame – červené líčko je vlastnost odrůdy, ne zralosti; sledujte spíš základní zbarvení, které má být krémové až žluté, ne nazelenalé. Tvrdé broskve nechte dozrát při pokojové teplotě, ideálně v papírovém sáčku.
Nezralé broskve nedávejte do lednice – chlad zastaví dozrávání a dužnina zmoučnatí. Do lednice patří až plody zralé, kde vydrží dva až tři dny. Broskve se snadno otlačí, proto je skladujte v jedné vrstvě.
Broskve v kuchyni
Broskve se dělí na volnopeckové, u kterých se pecka snadno oddělí, a přirostlé, kde drží v dužnině. Na kompoty a pečení hledejte volnopeckové, ušetříte si práci.
Rozpůlené a opečené na grilu nebo v troubě získají karamelizovanou chuť a hodí se ke zmrzlině i k pečenému masu. Klasikou je broskvový koláč, kompot a slavný dezert Melba se zmrzlinou a malinovým pyré. Slupku sloupnete snadno, když plody na půl minuty ponoříte do vroucí vody a pak do ledové.
Odkud broskve pocházejí
Broskvoň pochází z Číny, kde se pěstuje více než tři tisíce let a kde broskev symbolizuje dlouhověkost. Přes Persii se dostala do Středomoří a Římané ji považovali za perské jablko – odtud latinské persica a s ním i většina evropských jmen.
Nektarinka není křížencem broskve a švestky, jak se občas tvrdí, ale broskví bez chloupků – jde o odrůdovou vlastnost způsobenou jedinou genetickou změnou. Na jednom stromě se proto výjimečně mohou objevit obojí plody.
Čím broskve prospívají
Broskve mají kolem 39 kilokalorií na sto gramů, hodně vody a téměř dva gramy vlákniny přispívající k normální funkci střev. Obsahují vitamin C a betakaroten, který dodává dužnině oranžový odstín.
Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému. Nejvíc živin i vlákniny je v slupce a těsně pod ní, takže loupání není z tohoto pohledu výhodné. Broskve patří u citlivých lidí mezi ovoce vyvolávající zkříženou alergii s pylem břízy.
Zdroje a další čtení
Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.
- Složení potraviny: FoodData Central (databáze ministerstva zemědělství USA)
- Znění účinků živin: Registr zdravotních tvrzení EU
- Odborné studie: Google Scholar – Prunus persica
- Knihy: Google Books – Prunus persica
