Kapusta nemá takovou popularitu jako zelí, přestože si v něm po stránce prospěšnosti pro zdraví ničím nezadá. Stejně jako zelí je velmi bohatá na vitamíny a minerální látky (obsahuje vitamin C, vitamíny skupiny B, karoten, vitamín E a K, kyselinu listovou, draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor, selen).
Kapusta
Kapusta obsahuje
- síru (protirakovinné účinky)
- vitamín C
- draslík
- kyselinu listovou
- vitamín B3
- vápník
- mangan
- sodík, hořčík, fosfor, železo, jód, zinek, chróm a fluór
Vlastnosti kapusty
- pomáhá k silným zdravým nehtům, lesklým vlasům, i mladistvé pevné pokožce
- protirakovinné účinky
- podrpotuje imunitu
- napomáhá k silnějším kostem
- napomáhá metabolismu, hojení ekzémů a jiných kožních potíží
- snižuje cholesterol
Kapusta velmi pozitivně ovlivňuje trávicí trakt, ulevuje bolavému žaludku, zlepšuje funkci jater, urychluje pasáž trávicím traktem. Vitamíny skupiny B se starají o zdraví nervové soustavy. Díky karotenům jsou posilovány sliznice, jejich regenerace i bariérové funkce. Snižuje cholesterol, podporuje imunitu, má protirakovinné účinky. Díky vysokému obsahu biotinu působí příznivě na stav pleti. Růžičková kapusta je doporučována při odvodnění, tedy pokud trpíme otoky, dnou, revmatismem, společně s tím má i detoxikační účinky.
Je tedy patrné, že kapusta působí na lidské zdraví na mnoha frontách. A navíc alergie na kapustu je spíše vzácná.
Zelí má na našem talíři mnohem větší prostor než odrůdy kapusty, což je škoda. Kapustu můžeme vařit, dusit, smažit, zapékat nebo ji připravit zadělávanou. Na rozdíl od zelí se nekonzumuje syrová pro její typickou chuť. I do salátu se krátce spaří.
V kuchyni je u nás populárnější spíše růžičková kapusta, která je součástí mnoha zeleninových směsí.
Všechny typy kapust se dobře hodí k masu, zvláště pak ke slanině. Známé jsou krémové kapustové polévky, zapékaná kapusta, kapustové karbanátky, nákyp či může být podávána jako příloha.
Pěstování kapusty
Jako jedna z mála je kapusta odolná proti chladu a mrazu, proto si na ní můžeme pochutnat nejen na podzim, ale i v zimě .
Kapusta patří u nás k poměrně málo pěstovaným zeleninám, které se konzumují v menším množství. Podobně jako většina košťálovin, patří mezi dvouletky. V prvním roce pěstování naroste listová část, v druhém roce květní stonek, na níž se později vytvoří semena.
Nejvíce mu vyhovují vlhčí, středně těžké a vyhnojené půdy. Ideální je zařazení do první tratě, čili po hnojení chlévským hnojem. V zahradách se pěstuje zejména po špenátu, salátu, karotce, cibulce a růžičková kapusta hlavně po luštěninách .
Časné košťáloviny a ředkvička nejsou jako předplodina vhodné, protože jsou to příbuzné druhy. Kapustu můžeme pěstovat z přímého výsevu nebo ze sazenic. Během vegetace porost sledujeme, zajistíme včasné okopávání, závlahu, přihnojování a vhodnou ochranu proti chorobám a škůdcům.
Ze škůdců se nejčastěji vyskytují mšice, molice, dřepčíci, bělásek zelný, můra kapustová a jiné. Z chorob jsou nejnebezpečnější houbové onemocnění. Na ochranu rostlin používáme přípravky určené na ostatní košťáloviny.