Pórek

Pór/pórek (Allium porrum) patří do čeledi amarylkových do rodu česnek. Je to dvou letá až vytrvalá rostlina, která má spodní část, jež je v půdě, kulovitou až vejčitou. Nad zemí je potom tvořena robustním stonkem, který je kryt pochvami listů, z nichž vyrůstají nerozvětvené temně zelené listy.

Dnešní pór byl vypěstován z divokého druhu, který má domovinu v jižní Evropě a jihozápadní Asii. Jeho využití je známé z dávné minulosti, kdy jej zpracovávaly i starověké civilizace – Egypťané, staří Řekové a Římané.

Ač se může zdát, že existuje jen jeden druh pórku, opak je pravdou. Rozeznáváme dvě hlavní odrůdy. Pór letní a pór zimní dle doby, kdy je sklízen. Zimní pór je možné vyrývat od září, ale je možné jej ponechat na záhoně i v -15 °C mrazu, aniž by to mělo vliv na jeho kvalitu a chuť.

Pórek je možné vysadit na téměř každou zahradu. Roste totiž ve všech polohách. Je odolný i proti chladu. Více než na teplotu je citlivý na obsah živin v půdě a dostatečnou vláhu.

Obsah živin

Pórek má velmi příznivý vliv na naše zdraví. Je totiž bohatou zásobárnou vitamínů, jmenujme např. vitamín C, E, karoten, vitamíny skupiny B. Je dobré vědět, že vitamíny jsou více obsaženy v zelené listové části, proto je vhodné zpracovávat pórek celý.  V pórku též nalezneme značné množství minerálních látek např. vápník, hořčík, železo, draslík, fosfor, selen, mangan.

Další významnou složkou v pórku jsou sirnaté silice, které napomáhají trávení, povzbuzují chuť k jídlu.

Navíc je pórek bohatým zdrojem vlákniny a je chudý na kalorie. Udává se 175 kJ, tj. 41,83 kcal na 100g.

Pórek a zdraví

Pórek patří do cibulové rodiny a obsahuje stejné sirné látky jako cibule a česnek, jen v mírnější podobě. Vedle nich obsahuje flavonoid kvercetin, vitamin K přispívající k udržení normálního stavu kostí a vitamin C přispívající k normální funkci imunitního systému.

Dále v něm najdete kyselinu listovou, mangan a vlákninu, která přispívá k normální funkci střev. Energeticky je skromný, kolem 61 kilokalorií na sto gramů. Zelená část je výživově bohatší než bílá, i když je tužší a potřebuje delší tepelnou úpravu – proto ji nevyhazujte, ale dejte do vývaru.

V lidovém léčitelství se pórku odedávna připisovaly močopudné účinky a vliv na hlas; císař Nero ho prý jedl v takovém množství právě kvůli hlasu. Doložené to není, zůstává to historkou.

Nákup a využití v kuchyni

Při kupování pórku je nutné dát si pozor na špičky listů, které by měly být pevné a čerstvé. Také velikost hraje roli. Pórky širší než cca 3,5–4 cm bývají tuhé. Je tedy lépe kupovat menší a křehčí. Je možné jej uložit do chladničky, kde vydrží nejméně týden. Pokud máme svůj vlastní pórek, nebo víme, že jsme koupili čerstvý, je možné ho uchovávat až dva měsíce při teplotě 0 °C a při vysoké vlhkosti. Další možností, jak pórek skladovat, je zamražení.

Pórek má široké využití v kuchyni. Je velmi univerzální zeleninou. Je možné jen upravovat všemi kuchyňskými postupy. Je možné jen vařit ve vodě nebo na páře, zapékat, dusit, smažit, ale je také možné jej konzumovat v syrovém stavu.

Nejčastěji je však používán do polévek či omáček, ani zapékání s jinými druhy zeleniny či masa není výjimečné.

Recepty z pórku

Jednoduchá pórková omáčka

Nejprve na oleji zpěníme cibulku, kterou potom zasypeme hladkou mouku, společně zarestujeme a zalijeme připraveným vývarem (hovězí, kostka) a řádně promícháme, aby se nevytvořily hrudky. Přidáme pepř a sůl a vaříme asi 20 minut. Mezitím si podusíme očištěný a pokrájený pórek ve vývaru. Připravovanou omáčku procedíme, přilijeme mléko (cca 200ml, dle množství vývaru) a přidáme podušený pórek i s vývarem, v němž se dusil, a ještě krátce společně povaříme. Na závěr můžeme omáčku zjemnit kouskem másla. Podáváme např. s hovězím masem a knedlíkem.

Jednoduchá pórková polévka

Potřebujeme 1 lžičku majoránky, 1 ks pórku, vývar, sůl, 3 ks brambor, lžičku kmínu, špetku soli a pepře, olej.
V hrnci rozehřejeme olej, na kterém zprudka orestujeme očištěný a pokrájený pórek. Restujeme společně se lžičkou kmínu. Pak zalijeme připraveným vývarem nebo vodou, do níž vhodíme kostku bujónu, masoxu aj.

Poté přidáme na menší kousky pokrájené 3 brambory, 1 lžičku majoránky, sůl a pepř. Polévku přivedeme k varu a vaříme přibližně 25 minut. Na závěr můžeme polévku zahustit jíškou či zjemnit smetanou, není však nutné.
Můžeme též polévku obměňovat a do polévky přidat i další druh zeleniny.

Zapečený pórek

Připravíme si 8 menších pórků, které povaříme 4–5 minut v osolené vodě, dokud nezkřehne. Nesmí se rozvařit. Po povaření vodu slijeme, pórek schladíme ve studené vodě, aby v něm dále neprobíhal proces vaření. Necháme ho okapat.

Mezitím si připravíme troubu – předehřejeme ji na 180 stupňů.

Každý pórek obalíme plátkem šunky a vyložíme do zapékací mísy.

Připravíme si 100g strouhaného sýra, který smícháme se 2 lžícemi dijonské hořčice a 6 lžícemi kysané smetany. Vše dobře promícháme, můžeme dochutit solí a pepřem a touto směsí zalijeme v míse naskládané pórky.
Pečeme nezakryté v předehřáté troubě, až povrch dostane zlatavou barvu a vytvoří se kůrčička, což se stane přibližně za 15–20 minut.

Odkud pórek pochází

Pór zahradní pochází ze Středomoří a Přední Asie a je jednou z nejstarších pěstovaných zelenin – doložený je ve starém Egyptě i Mezopotámii. Římský císař Nero ho jedl v takovém množství, že si vysloužil přezdívku porrophagus, pojídač póru; věřil, že mu prospívá k hlasu.

Ve Walesu je pórek národním symbolem, který Velšané nosí na klopě o svátku svatého Davida. Podle legendy jim svatý David nakázal připnout si pórek na přilbu, aby se v bitvě proti Sasům poznali mezi sebou.

Zdroje a další čtení

Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.

• Složení potraviny: FoodData Central (databáze ministerstva zemědělství USA)
• Znění účinků živin: Registr zdravotních tvrzení EU
• Odborné studie: Google Scholar – Allium porrum
• Knihy: Google Books – Allium porrum

4. 6. 2012 · aktualizováno 21. 8. 2026