Růžičková kapusta obsahuje
- vysoký obsah vitamínů skupiny A, B, C a E
- bílkoviny, sacharidy
- draslík, fosfor, vápník
- vlákninu
- kyselinu listovou
Vlastnosti růžičkové kapusty
- stovka gramů pokryje celou denní dávku vitaminu C a několikanásobek dávky vitaminu K
- obsahuje přes čtyři gramy vlákniny na sto gramů, což je na zeleninu hodně
- je zdrojem kyseliny listové a draslíku
- po prvních mrazících sládne, protože rostlina začne v pletivech tvořit cukry
- kvůli vysokému obsahu vitaminu K by lidé užívající léky na ředění krve měli množství probrat s lékařem
Růžičková kapusta patří do košťálové zeleniny. Její kuličky se skládají z pevně semknutých lístků. Původem je z Apeninského poloostrova. Momentálně je velmi oblíbenou zeleninou převážně v západní Evropě, ale rozšířená je po celém světě. Samotný košťál bývá dlouhý od 30–100cm. Hlavně její listy jsou velmi bohaté na vitamín C. Kromě všech zdraví prospěšných látek obsahuje i síru, takže to s její konzumací není dobré přehánět. Prostě všeho s mírou. Hodí se při dietách a také dokáže zahnat stres. Tudíž všichni, kteří se cítíte pod tlakem, unavení nebo v depresi, rozhodně růžičkovou kapustu zařaďte do svého jídelníčku. Velkou výhodou při pěstování růžičkové kapusty je i to, že je odolná proti mrazu (až do -15°C) a tak Vám vydrží na záhonku i přes zimu. Což naznačuje i to, že vážně není náročná na pěstování :). Hlavně dříve byla růžičková kapusta cenným zdrojem vitamínů v zimním období. Dobré je vysadit růžičkovou kapustu do minerálně bohaté humózní půdy a na místo chráněné proti větru. Rozhodně tato zelenina není jednoduchá pro svoji přípravu, ale pokud se to naučíme, stojí to za to. Stačí překonat předsudky z dětství, kdy jsme se na ni netvářili zrovna přívětivě. Nejčastěji ji nejspíš nalezneme v polévce. Ale spousta lidí si ji připravuje i jako přílohu k masu nebo jen tak na másle. Pro zachování vitamínů je ovšem důležité růžičkovou kapustu vařit opravdu minimálně. Doporučuji spíše jenom spařit vodou.
Pěstování růžičkové kapusty
- osivo vyséváme v dubnu do pařeniště
- červen – červenec ji potom vysazujeme na záhon
- koncem srpna zaštipujeme terminální pupen (vedoucí vrcholový pupen)
- zajímavost: růžičky projité mrazem lépe chutnají
- záhonky nezapomeňte pravidelně plít a ještě pravidelněji zalévat
- na hnojivu šetřit nemusíte
Jak růžičkovou kapustu vybrat a skladovat
Růžičky mají být tvrdé, těžké a těsně sbalené, se sytě zelenou barvou. Žloutnoucí vnější listy, měkkost nebo rozevřené růžičky znamenají, že zelenina leží už delší dobu – a s ležením roste i hořkost. Menší růžičky bývají jemnější než velké.
Nejlépe vydrží na celém stonku, jak se občas prodává na trzích – takto v chladu přečkají i dva týdny. Volné růžičky dejte v lednici do sáčku a zpracujte do pěti dnů. Dobře se také blanšírují a mrazí.
Růžičková kapusta v kuchyni
Většina lidí, kteří růžičkovou kapustu nesnášejí, ji zná jen rozvařenou – a to je nejhorší, co s ní jde udělat. Dlouhým varem se z ní uvolní sirné látky a zhořkne. Krátké blanšírování do skusu nebo pečení v troubě dopadne úplně jinak: rozpůlené růžičky pokapané olejem a upečené dozlatova zesládnou a okrajové listy zkřupnou.
Snáší se se slaninou, kaštany, česnekem, muškátovým oříškem, citronem a parmazánem. Nakrájená na tenké plátky se dá jíst i syrová v salátu.
Odkud růžičková kapusta pochází
Jméno nelže – růžičková kapusta vznikla v okolí Bruselu, kde je doložená od 16. století, a v angličtině i francouzštině se dodnes jmenuje podle tohoto města. Je to další z forem brukve zelné, tedy příbuzná zelí, kadeřávku i květáku.
Ve střední Evropě se rozšířila až v 19. století. Patří k nejotužilejším zeleninám vůbec – snáší mráz a po prvních mrazících dokonce sládne, protože rostlina začne v pletivech tvořit cukry.
Čím růžičková kapusta prospívá
Ve stovce gramů je zhruba 43 kilokalorií a přitom víc než celá denní dávka vitaminu C a několikanásobek denní dávky vitaminu K. Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému a ke snížení míry únavy, vitamin K k udržení normálního stavu kostí.
Obsahuje také kyselinu listovou, draslík a přes čtyři gramy vlákniny na sto gramů, což je na zeleninu hodně. Lidé užívající léky na ředění krve by kvůli vysokému obsahu vitaminu K měli množství konzultovat s lékařem.
Zdroje a další čtení
Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.
- Složení potraviny: FoodData Central (databáze ministerstva zemědělství USA)
- Znění účinků živin: Registr zdravotních tvrzení EU
- Odborné studie: Google Scholar – Brassica oleracea var. gemmifera
- Knihy: Google Books – Brassica oleracea var. gemmifera
