Růžičková kapusta

Růžičková kapusta
Růžičková kapusta

Růžičková kapusta obsahuje

  • vysoký obsah vitamínů skupiny A, B, C  a E
  • bílkoviny, sacharidy
  • draslík, fosfor, vápník
  • vlákninu
  • kyselinu listovou

Vlastnosti růžičkové kapusty

  • stovka gramů pokryje celou denní dávku vitaminu C a několikanásobek dávky vitaminu K
  • obsahuje přes čtyři gramy vlákniny na sto gramů, což je na zeleninu hodně
  • je zdrojem kyseliny listové a draslíku
  • po prvních mrazících sládne, protože rostlina začne v pletivech tvořit cukry
  • kvůli vysokému obsahu vitaminu K by lidé užívající léky na ředění krve měli množství probrat s lékařem

Růžičková kapusta patří do košťálové zeleniny. Její kuličky se skládají z pevně semknutých lístků. Původem je z Apeninského poloostrova. Momentálně je velmi oblíbenou zeleninou převážně v západní Evropě, ale rozšířená je po celém světě. Samotný košťál bývá dlouhý od 30–100cm.  Hlavně její listy jsou velmi bohaté na vitamín C. Kromě všech zdraví prospěšných látek obsahuje i síru, takže to s její konzumací není dobré přehánět. Prostě všeho s mírou. Hodí se při dietách a také dokáže zahnat stres. Tudíž všichni, kteří se cítíte pod tlakem, unavení nebo v depresi, rozhodně růžičkovou kapustu zařaďte do svého jídelníčku. Velkou výhodou při pěstování růžičkové kapusty je i to, že je odolná proti mrazu (až do -15°C) a tak Vám vydrží na záhonku i přes zimu. Což naznačuje i to, že vážně není náročná na pěstování :). Hlavně dříve byla růžičková kapusta cenným zdrojem vitamínů v zimním období. Dobré je vysadit růžičkovou kapustu do minerálně bohaté humózní půdy a na místo chráněné proti větru. Rozhodně tato zelenina není jednoduchá pro svoji přípravu, ale pokud se to naučíme, stojí to za to. Stačí překonat předsudky z dětství, kdy jsme se na ni netvářili zrovna přívětivě. Nejčastěji ji nejspíš nalezneme v polévce. Ale spousta lidí si ji připravuje i jako přílohu k masu nebo jen tak na másle. Pro zachování vitamínů je ovšem důležité růžičkovou kapustu vařit opravdu minimálně. Doporučuji spíše jenom spařit vodou.

Pěstování růžičkové kapusty

  • osivo vyséváme v dubnu do pařeniště
  • červen – červenec ji potom vysazujeme na záhon
  • koncem srpna zaštipujeme terminální pupen (vedoucí vrcholový pupen)
  • zajímavost: růžičky projité mrazem lépe chutnají
  • záhonky nezapomeňte pravidelně plít a ještě pravidelněji zalévat
  • na hnojivu šetřit nemusíte

Jak růžičkovou kapustu vybrat a skladovat

Růžičky mají být tvrdé, těžké a těsně sbalené, se sytě zelenou barvou. Žloutnoucí vnější listy, měkkost nebo rozevřené růžičky znamenají, že zelenina leží už delší dobu – a s ležením roste i hořkost. Menší růžičky bývají jemnější než velké.

Nejlépe vydrží na celém stonku, jak se občas prodává na trzích – takto v chladu přečkají i dva týdny. Volné růžičky dejte v lednici do sáčku a zpracujte do pěti dnů. Dobře se také blanšírují a mrazí.

Růžičková kapusta v kuchyni

Většina lidí, kteří růžičkovou kapustu nesnášejí, ji zná jen rozvařenou – a to je nejhorší, co s ní jde udělat. Dlouhým varem se z ní uvolní sirné látky a zhořkne. Krátké blanšírování do skusu nebo pečení v troubě dopadne úplně jinak: rozpůlené růžičky pokapané olejem a upečené dozlatova zesládnou a okrajové listy zkřupnou.

Snáší se se slaninou, kaštany, česnekem, muškátovým oříškem, citronem a parmazánem. Nakrájená na tenké plátky se dá jíst i syrová v salátu.

Odkud růžičková kapusta pochází

Jméno nelže – růžičková kapusta vznikla v okolí Bruselu, kde je doložená od 16. století, a v angličtině i francouzštině se dodnes jmenuje podle tohoto města. Je to další z forem brukve zelné, tedy příbuzná zelí, kadeřávku i květáku.

Ve střední Evropě se rozšířila až v 19. století. Patří k nejotužilejším zeleninám vůbec – snáší mráz a po prvních mrazících dokonce sládne, protože rostlina začne v pletivech tvořit cukry.

Čím růžičková kapusta prospívá

Ve stovce gramů je zhruba 43 kilokalorií a přitom víc než celá denní dávka vitaminu C a několikanásobek denní dávky vitaminu K. Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému a ke snížení míry únavy, vitamin K k udržení normálního stavu kostí.

Obsahuje také kyselinu listovou, draslík a přes čtyři gramy vlákniny na sto gramů, což je na zeleninu hodně. Lidé užívající léky na ředění krve by kvůli vysokému obsahu vitaminu K měli množství konzultovat s lékařem.

Zdroje a další čtení

Údaje o složení a znění účinků vycházejí z níže uvedených zdrojů. Text má informativní povahu a nenahrazuje radu lékaře ani odborníka na výživu.