Čekanka obsahuje
- manit
- třísloviny
- cholin
- arginin
- kaučuk
- velké množství minerálních látek
- glykosidické a terpenické hořčiny (podporují trávení, chuť k jídlu a vylučování žluče)
- polysacharid inulin (slouží jako doplňková výživa pro diabetiky)
Vlastnosti čekanky
- působí močopudně a mírně projímavě
- používá se při léčbě ledvinových kamenů,močových cest, žlučových kamenech a zácpě
- napomáhá fungování jater a žlučníku
- podporuje krevní oběh
Čekanku můžeme rozdělit na několik druhů:
- čekanka kadeřavá
- čekanka salátová červenolistá
- čekanka hlávková
- čekanka obecná listová
- bílá čekanka
Jedná se o dvouletou zeleninu, která v druhém roce díky stonku dosahuje výšky i 1m.
Čeknka obecná
Čekanka obecná se sbírá pro léčivé účinky. Tedy převážně její kořen, který se sbírá na podzim. Kořen čekanky obecné dosahuje cca 30cm a krájí se a suší po zhruba 15cm částech. Látky obsažené v kořenu ovlivňuje činnost jater, slinivky, trávicí soustavy. Také povzbuzuje chuť k jídlu a používá se k léčení žlučových a ledvinových kamínků. Vzhledem k mírným projímavým učinkům se dá užít i při zácpě.
Čekanka listová
Listová čekanka je známá již od dob antiky. Používá se hlavně do salátů. Aby jsme dostali při vlastním pěstování listové puky, zahrneme předpěstované kořeny (bez listů) hlínou a necháme čekanku ve tmě 5 – 8 týdnů růst. Metoda pěstování vznikla v Belgii v 18. století. Díky této metodě pěstování nejsou listy tolik hořké jako když pěstujete čekanku běžným způsobem. Čekanka listová zamezuje v našem těle ukládání těžkých kovů. Váže je totiž na sebe a odvádí z těla ven. Také by měla preventivně působit proti rakovině střev.
Čekanka kořenová
Kořenová čekanka je velmi známý druh této zeleniny, jejíž sušený kořen se používá pro vaření náhražky kávy a to cikorky.
Pěstování čekanky
Čekanka se vysévá v dubnu přímo do záhonu. Vzdálenost řádků by měla být zhruba 30cm. Samotné kořeny sklízíme v říjnu, kdy se jim listy odříznou 1,5 – 2cm od srdíčka. Kořeny se potom uchovávají v chladném sklepě nejlépe v písku.