Špenát patří k listové zelenině, která je známá vysokým obsahem vitamínů a minerálů. Kromě železa obsahuje také kalcium, magnézium, zinek a selen. Vitamín E, který je ve špenátu bohatě zastoupen, pomáhá chránit organismus před karcinogenními chorobami, chrání cévy, játra a dokonce bojuje i proti únavě. Významnou roli ve špenátových listech sehrává i vitamín C.
Špenát
Špenát obsahuje
- Provitamin A
- Vitamíny skupiny B
- Kyselinu šťavelovou
- Vitamin C, E, K
- Draslík, Vápník, Hořčík, Jód
- Železo
- Fosfor
Vlastnosti špenátu
- příznivě působí na cévní soustavu
- chrání před volnými radikály
- pomáhá proti stresu
- odvodňuje tělo – působí jako diuretikum
- podporuje krvetvorbu
- posiluje vlasy a nehty
- zpevňuje kosti a zuby
- zlepšuje pokožku
- stimuluju imunitní systém a mozek
- aktivuje metabolismus sacharidů
- zlepšuje látkovou výměnu
- napomáhá trávení
Přestože špenát neobsahuje až tolik železa, jak se dětem, které ho nechtějí jíst říká, má mnoho jiných, zdraví prospěšných látek. Ve vysokých koncentracích obsahuje karotenoidy, které chrání buňky před stárnutím a lutein, který zabraňuje vzniku degenerativního onemocnění sítnice oka.
Zelené špenátové listy jsou také bohatý zdroj vitamínů A, C, E, K a cenných minerálů, jako jsou magnézium, jód, železo, vápník. Nesmíme zapomenout ani na kyselinu listovou, jejíž množství v listech se už po několikaminutovém vaření snižuje na polovinu, a proto se doporučuje špenátové listy před konzumací jen mírně napařit.
Jeho antioxidační vlastnosti dokáží předejít škodlivé oxidaci cholesterolu, která je velice nebezpečná pro srdce i cévy. Hořčík zase zabezpečuje zdravý krevní tlak, stejně jako draslík, přičemž špenát zároveň obsahuje málo sodíku, jehož nadbytek tlak zvyšuje. Zkuste si dát i jen malý špenátový salát a uvidíte, že se to na vašem tlaku projeví.
Vitamin K dokáže zadržovat vápník v kostech, takže jsou pevnější. K tomu přispívají i další minerály, které tato mimořádně zdravá zelenina obsahuje. Takže pokud se bojíte osteoporózy, špenát je jednou z odpovědí.
Kromě zmíněných pozitivních účinků dokáže špenát zabránit vzniku vředů a díky rozmanitým phytonutrientům a pigmentům ochrání pokožku před škodlivým UV zářením.
Pěstování
Špenát vypěstujeme prakticky v každé zahrádce. Nejlépe se mu však daří na středních humózních půdách s neutrální, až slabě zásaditou reakcí. V extrémních stanovištních podmínkách dává uspokojivé úrody jen za zvýšených nákladů. Suché větrné polohy a těžké jílovité půdy zapříčiňují nerovnoměrné vzcházení i horší růst. V zimě ho poškozují holomrazy a kolísavé teploty, které způsobují přetrhání kořínků. Suché jaro stimuluje vybíhání rostlin do květu, což je typické i pro letní období. Na píscích bývají při nedostatečné tvorbě hmoty podprůměrné úrody.
Semínka podpoříte v klíčení, pokud je před výsevem namočíte a necháte 24 hodin v chladničce. Takto upravené semena již však po vysetí nesmí proschnout.
Špenát, který plánujete přezimovat, vysévejte kolem 10. a pak ještě 20. září. Aby bylo pěstování úspěšné, musíte zvolit mrazuvzdorné odrůdy s vysokou odolností proti plísni špenátové.